Brněnská tělocvična Pod Hradem: po válce se zde popravovali Němci, obvinění z kolaborace

Tělocvična Pod Hradem na Údolní ulici v Brně už po mnoho let přitahuje pozornost návštěvníků. Její atypický cihlový vzhled a původní zachovalost je to, co jí činí mezi okolními stavbami tak zajímavou. Málokdo ale ví, co všechno se skrývá za historií budovy, kde dnes pravidelně hrají volejbal, posilují a cvičí zumbu studenti Masarykovy univerzity.

Zdroj:http://is.muni.cz/dok/galerie.plks=Pod%20Hradem;tri=vlo

Pokud se chceme dozvědět něco o historii budovy, musíme se přenést do 19. století, konkrétně do roku 1867. Právě tehdy se brněnský tělocvičný spolek, v originále Brünner Turnverein, rozhodl, že pro své cvičence zřídí po šesti letech působení tělocvičnu, a tak začala vznikat nám známá stavba. Spolek měl tehdy omezený rozpočet, a tak sháněl peníze na stavbu i pomocí dluhopisů a půjček. Budova proto měla být pojata velmi skromně a jednoduše, jejím návrhem byl pověřený August Prokop, moravský architekt a člen tělocvičného spolku.

Při stavbě se Prokop inspiroval ve skandinávských zemích

V roce 1877 postihla Brno tragédie, tělocvična Pod Hradem, až na hlavní štítovou věž kompletně vyhořela. Brňané si ale neotřelou stavbu velmi oblíbili, a tak se s její absencí ve městě nechtěli smířit. Uspořádali proto finanční sbírku, kde vybrali potřebné peníze, a tak se zanedlouho mohl architekt Prokop pustit znovu do práce. Tentokrát se ale rozhodl pojmout interiér odvážněji, a tak nechybělo zdobení stěn, okrasné lustry a nápaditě řešené schodiště. I proto se cena oproti původní stavbě téměř dvojnásobně zvýšila.

Při stavbě se autor inspiroval architekturou severního Německa a čerpal také ze skandinávských zemí. Díky tomu získala stavba příjemný cihlový vzhled. Ve zdivu se střídají neopracované červené a dehtem natřené černé cihly, které společně vytvářejí pravidelné vzory. Některým návštěvníkům může tělocvična díky širokým dřevěným trámům připomínat kostel, pro tyto účely ale budova nikdy nesloužila.

Tehdejší cvičenci neznali pilates

Po znovuotevření stavby, mohli brněnští cvičenci konečně začít trénovat. Tělocvik ale tehdy vypadal o mnoho jinak, než jak ho známe dnes. Tělocvik jako takový se rozvíjel až od 19. století, do té doby nebylo skupinové cvičení obvyklé. První cvičitelé se svými žáky trénovali především atletické a gymnastické prvky, například obraty, skoky a posilování s kruhy.

Díky své kapacitě se tělocvična Pod Hradem často využívala k větším setkání, sám autor stavby uvedl, že při větších akcích, se do budovy vešlo až 2300 lidí. Budova sloužila ke shromažďování především brněnským Němcům, a to až do roku 1891, kdy byl postavený Německý dům.

Zdroj: http://is.muni.cz/dok/galerie.pl?ks=Pod%20Hradem;tri=vlo

Lidové soudy neminuly ani Brno

Po válce čekala tělocvičnu neveselá kapitola. Budova sloužila jako místo, kde se vykonávaly popravy brněnských Němců, obviněných z kolaborace s nacisty. Prvním z nich byl Němec Leopold Potschka, který za války pracoval pro gestapo, pro které vyslýchal a mučil mnoho lidí. Dalším obviněným byl domovník Václav Bébar z ulice Cejl, který udal dva své nájemníky za poslech zahraničního rozhlasu. Obě popravy se konaly na nádvoří u tělocvičny, představují ale jen mizivý výčet z činnosti lidových soudů, kterým se po válce do rukou dostali vinní i nevinní lidé.

Od roku 1951 patří tělocvična výhradně pod správu Masarykovy univerzity. Dnes spadá budova do seznamu kulturních památek, a tak musí její provozovatelé každou sebemenší opravu konzultovat s památkáři. Na budově je ale zachovalost znát, příkladem jsou vstupní dveře, které mají stále stejnou barvu, jako před lety. I proto se tělocvična Pod Hradem Brno často řadí mezi nejkrásnější budovy ve městě.