Bylinková zahrádka: šnytlík neboli pažitka

Pažitka - nejmenší a nejjemnější člen rodu česnekovitých patří mezi oblíbené bylinky spíše v evropské kuchyni. Pro mnohé má příchuť dětství. Přeci jen chléb s pažitkou na svačinu býval oblíbeným evergreenem doma i ve školce. Využívá se hlavně v syrovém stavu a dochutí spoustu dobrot. Jen je potřeba mít ji vždy po ruce čerstvou.

Pažitka patří k létu, i když dnes je dostupná v čerstvé podobě už celoročně. Sušení, ani žadná jiná snaha o delší uchování, jí nesvědčí a výrazně se promítá do chuti. Bez pachuti vydrží natrhaná maximálně tři dny.

Celosvětová obliba pažitky

Pažitka se přirozeně vyskytuje ve vlhkých půdách po celé Evropě. Znají ji také v Americe a Asii, kde má pravděpodobně svou domovinu. Odolná rostlina se objevuje dokonce i na Sibiři. Dá se narazit dokonce i na takovou pažitku, která už je znovu zplanělá.
Nejbližšími příbůznými pažitky jsou další oblíbená koření: česnek, medvědí česnek, cibule a pórek
V různých částech světa se jako koření používají různé kultivary. V Asii je například upřednostňována pažitka s výraznější a ostřejší chutí, než jakou známe my tady.

Pěstování pažitky je velmi snadné, proto tvoří základ každé bylinkové zahrádky. Se svými dlouhými rourkovitými dutými listy a bohatým bílým nebo fialovým květenstvím navíc v létě poslouží i dekorativně.

Pěstování pažitky od semene

Pažitku je možno pěstovat i bez cibulky. Pro brzké sklízení se vysévá už před koncem zimy do květináče na okenním parapetu. Později se vysazuje do pařeniště, na záhon by měla výt vyseta až v období, kdy se otepluje a nehrozí přízemní mrazíky.
Vysévání se provádí do nepříliš hlubokých řádků nebo do hnízd. Ta se dají dělit a rozsazovat.
Vylamováním stébel se rostlina nezničí, protože se obnovuje a dorůstá. Důležitou pravidelnou zálivku je tak možno doplnit i kompostem, který povzbudí růst i bohatost rostliny. Vylamování stébel pažitce neškodí, spíše naopak – čerstvé mladé kusy nebývají tuhé, jejich chuť je svěžejší a vypadají lépe i po vizuální stránce.

• Pažitka se sklízí asi za šest týdnů po vysetí
• Venku roste až do podzimu
• Ze zahrádky je možno celý trs přesadit do květináče
• Při pěstování na okně je potřeba kontrolovat dostatek vody, ale také dávat pozor na případné přelití
• Rychlená pažitka (v obchodech hlavně brzy na jaře) nebývá tak aromatická (nutriční hodnoty jsou však stejné)
• Pažitku najdere i v lesích, sbírá se však jen po několik málo týdnu na jaře a její množství výbá hojné; není tak hojný, jako ten ze zahrádky, a na pohled má o něco jemnější stébla

V kuchyni od nepaměti

Pažitka se jako odolná bylinka mohla pěstovat kdekoliv, proto její chuť znali i naši dávní předkové. Nebrali ji ale jako samozřejmost a její místo bylo v pokrmech pro slavnostnější příležitosti. Později už ale našla využití v mnoha jídlech: od polévek, přes maso, až po saláty. Speciální místo měla v pokrmech na Zelený čtvrtek.

Vitamíny
S jarní bylinkou se do těla dostalo vše, čeho byl v zimě nedostatek. Pažitka je známá jako bohatý zdroj vitamínů B, E a karoten (tolik potřebný před létem a slunečními paprsky). Málo se ví, jak obrovské množství vitaminu C dostanete s pažitkou. Najdete ho tu třikrát víc, než ve stejném množství rajčat (až 100mg na 100g)!
Pažitka by neměla chybět při jarních očistách organismu, protože podporuje metabolismus a trávení. Ale pozor, také povzbuzuje chuť k jídlu.

Podpoří hubnutí, posílí imunitu

Stejně jako je při hubnutí doporučováno dopřávat si pálivé pokrmy, které zrychlí metabolismus, je vhodné využít pro stejné účinky i pažitku. Ta je vhodná i z dalšího důvodu, protože svou chutí nahrazuje sůl, která kvůli schopnosti zadržovat v organismu vodu také není zrovna vhodná.
Pto ty, kdo nesmí ze zdravotních důvodů používat koření, znamená pažitka záchranu při tvorbě chutných pokrmů.
Má v sobě velké množství vitamínu C, a to dokonce trojnásovně víc, než citron. Obsahuje vitamín B1, B2, A, vápník, draslík a mangan.
pročisťují dýchací cesty
působí proti nechutenství
pomáhá snižovat krevní tlak
ve větší míře by se měla konzumovat při Alzhaimerově chorobě

S čím sladit chuť pažitky
Nejčastěji se čerstvá pažitka přidává do polévek - neodmyslitelně patří k jarním zeleninovým polévkám. Bývá součástí svěžích lehkých letních jídel. Využití najde při přípravě chlebíčků nebo jednohubek.
Neodmyslitelně patří k pokrmům z vajíček – omeletám, míchaným vajíčkům nebo salátům, kde právě ony hrají prim.

Pažitka dokáže na užitkové zahrádce ještě jednou ceněnou věc. Tam, kde je ona, už není místo pro mšice. Její vysazení zabráni parazitům v devastaci bylinek.
Nenáročná pažitka je tak levnou dobrotou, kterou si můžete dopřávat celoročně. Plná vitamínů dochutí polévku i chléb s máslem a na parapetu ještě vyzdobí místnost. Voňavá pažitka nikdy nezklame!