Domovní řád: co se stane při jeho porušení?

Domovní řád je listina, kterou vydává majitel objektu a je závazná pro všechny, kdo jej využívají. Není to jen lecjaký cár papíru nezasluhující pozornost. Úzce souvisí s občanským zákoníkem a jeho prostřednictvím jsou upraveny práva a povinnosti nájemců. Mnohé rodiny zapomínají, že platí také pro návštěvy, byť se zdržují jen chvíli. Co může následovat při jeho porušení?


Povinnost domovního řádu není nikde ukotvena, záleží tedy na každém majíteli, správci či sdružení, zda jej vydá a upraví tak vzájemné soužití. Pro dobré vztahy se ale vyplatí sepsat základní body, které musí všichni dodržovat. Jakmile jej přijme nadpoloviční většina vlastníků bytů, zažíná být závazným.

Domovní řád – co by měl obsahovat

• V úvodu je třeba zmínit, co vše zahrunje – byty, garáže, společné prostory, vstupní prostory...
• Následující část by měla upřesňovat pojmy – co se rozumí bytem, nebytovým prostorem, příslušenstvím bytu, společnými prostorami a podobně.
• Práva a povinnosti vyplývající z užívání bytu musí být stanovena jasně a srozumitelně. Každý má svá práva a povinnosti, ty se potom mohou lišit v závislosti na tom, zda je osoba majitelem či nájemcem. Ošetřeny bývají otázky hluku nebo okolnosti a podmínky pro násilný vstup do bytu (např. Havárie).
• Zapomínat by se nemělo ani na domácí mazlíčky, kteří bývají častým zdrojem sporů.
• Je potřeba definovat přístup a užívání společných prostor a zařízení. Přístup k hydrantům, měřičům, do garáží, k hasicímu zařízení... Zmínit ve se ale také měly podmíky pro používání prádelny a sušárny
• Další záležitosti: zajištění čistoty a pořádku, zamykání a odemykání hlavního vchodu, klid v domě, kouření...
  
  

 

Porušení domovního řádu

Domovní řád se často hodí v případě narušitelů klidného soužití. Postižení se tak s odvoláním na něj mohou snadněji bránit.
V některých bytových domech se lze setkat s tím, že sdružení vlastníků podmiňuje dodržování pravidel jakýmsi sazebníkem pokut. Pokud jste s tímto souhlasili v nájemní smlouvě, musíte vše dodržovat. Jestliže byl domovní řád sestaven (nebo upraven) až dodatečně a chybí mu vás podpis, pak pokuty nelze udílet (ani po jednání sružstva či rozhonutí majitele). Takové pravomoci totiž rozhodně sdružení nemá. Jediný, kdo může pokutovat, je státní orgán. Porušení domovního řádu se tak dá považovat za přestupek dle zákona 200/1990 Sb. o přestupcích.

Přestupky proti domovnímu řádu řeší policie nebo obecní úřad. Jen ti mohou rozhodovat o tom, jak se bude dále postupovat. Kdo tak bude obtěžovat sousedy, bude mít co vysvětlovat státním orgánům. Jiné možnosti neexistují.