Ekologické zelené hnojení - šetrně k větší úrodě

Chemie je všude kolem nás a jistě bychom se bez ní v mnoha situacích neobešli. Někde se však dají průmyslové výrobky nahradit a je to jednoznačně žádoucí. Třeba v případě hnojení. Sama příroda poskytuje spoustu látek, které se dají použít nejen pro podobru růstu, ale také jako ochrana před přítomností nežádoucích škůdců.

Díky přírodním hnojivům budou plody větší, květy výraznější a bohatší a příroda zdravější. Jelikož se jedná o átky, které příroda sama vyprodukovala, pak se nemusíte obávat ani vysoké ceny, protože většina z nich je dostupná zcela zdarma.

Ekologické hnojení na zahradě

Práce s průmyslově vyrobenými hnojivy je sice jednoduchá jak pro zahrádkáře, tak i pro rostliny, ovšem následky jejich používání nejsou vždy jen pozitivní. Častým problémem je přehnojování, kdy se všechny látky nestihnou spotřebovat a zůstávají v půdě. Z té se poté dostávají do podzemní vody, což rozhodně není žádoucí. Jejich vlivem se také může lehce měnit chuť, barva i kvalita rostlin a plodů. Rychlý růst nemusí být vždy výhodný, protože jak potvrdí šéfkuchaři z celého světa – co roste pomalu, chutná lépe.

Přírodní ekologická hnojiva si můžete sami vyrobit a do přírody s nimi dodáte jen to, co je jí vlastní.

Nejčastěji využívaná ekologická hnojiva:

• chlévský hnůj (nejkvalitnější je od krav a koní, po kompostování se využívá i prasečí, kozí či ovčí)
• ve velké míře se dá využívat kompost (ČLÁNEK)
• pivovarské mláto
• drůbeží trus
• zelené hnojivo
  
  

Zelené hnojivo

Slouží spíše ke zkvalitnění půdy, než k samotnému hnojení. Využívají se k němu vikvovité rostliny (hrách, hořčice, lupina...), které se nechají částečně vyrůst, zelená hmota se následně rozseká a lehce zapraví do půdy. Prospěšnost spočívá ve zkvalitnění půdy, která pak lépe pojme vodu a zlepší se i další fyzikální vlastnosti půdy.

Jak si vyrobit ekologické hnojivo

V období růstu se k rostlinám nesmí přidávat hnůj jako hnojivo, proto je třeba sáhnout po jiné variantě. Pro hnojení lze využít výluhů z bylin, které kromě podpory růstu působí pozitivně proti plísním a houbám. Využít se dají kopřivy, heřmánek, kostival či měsíček. Rostliny se nasekají do velké nádoby s vodou a přikryjí pletivem. Přibližně po třech dnech začne výluh kvasit a je třeba jej občas promíchat. Zhruba po třech týdnech je hotovo a rozředěný výluh se může využít k zalévání.

TIP: do výluhů se mohou dávat i další zbytky ze zahrady. Výhonky rajčat, máta, jitrocel, řebříček, šalvěj... Aromatické byliny navíc působí proti savým škůdcům, které na své zahradě nikdo rozhodně nechce. Rostlinnými výtažky (na rozdíl od průmyslově vyrobených hnojiv) navíc nelze půdě uškodit. 

Přečtěte si také, jak si vyrobit postřik na mšice bez chemie.