Fenomén jménem spolubydlení

Odchod na vysokou školu nebo první zaměstnání se většinou spojuje s odchodem z domova. Jen mizivé procento z mladých lidí si však rovnou může stěží dovolit vlastní byt. A právě finanční výhody daly za vznik spolubydlení. Znamená to, že v jednom bytě, který je pro to vhodně dispoziční řešení, spolu mohou vegetovat mladí lidé – studenti i pracující. A má to také další nespornou výhodu – nikdy se nebudete vracet do ticha a prázdného bytu.

Pro někoho nutné zlo, za určitých okolní ale skvělé řešení. Studentni se většinou spokojí se sdíleným pokojem, mladí zaměstnanci však preferují samostatnou místnost slibující více soukromí. Kromě finančních výhod však takové soužití, jakým je spolubydlení, znamená i problémy.

Spolubydlení: mít či nemít spolubydlící?

O potenciálním spolubydlícím pro vaše polubydlení je potřeba něco málo vědět už před sestěhováním. Rozdílný životní styl totiž bývá nejčastějším kamenem úrazů. Jinak budou brát denní režim studenti a jinak pracující. Někdo je stále rád obklopen návštěvami a tak se vy bytě netrhnou dveře, jiný dává přednost odpočinku a klidu.
Jen po delší době se pak dá zjistit, jaké má kdo návyky na čistotu a úklid. Zaneřáděný sprchový kout, dlouhou dobu nemyté nádobí, poházené oblečení... To vše může být zdrojem konfliktů. Proto je potřeba si vše vyříkat předem, stanovit si hranice, ale být zároveň i tolerantní.
Ideální je tedy situace, že nehledáte spolubydlící, ale ty už máte a poohlížíte se společně po vhodném prostoru pro život.

Výhodou je potom přítomnost jiných lidí, s nimiž si můžete popovídat, oddechnout od práce a rozebrat možné i nemožné. Dělením nájmu také ušetříte významné prostředky. Nejedná se jen o nájem, ale také o věci běžné spotřeby, jako jsou prostředky na úklid a domácí práce. Tyto úlohy je potřeba rozdělit hned na začátku, aby nevznikaly zbytečné pře, jimž se ale stejně nedá vyhnout. 

Konflikty a spolubydlení

Často jsou vztahy mezi těmi, kteří sdílejí jeden byt, podobné těm rodinným. Důležitá je tedy při spolubydlení komunikace o tom, co komu vyhovuje a naopak vadí. Stále opakující se drobnosti v podobě nevyneseného koše nebo roztahaných bot po celé předsíni totiž umí život pěkně otrávit. Psychologové se shodují na tom, že pro život v bytě s několika dalšími osobami je důležité umět se kontrolovat.

Základem úspěšného spolubydlení je vymezení jasných pravidel. Část z nich může být už ukotveno ve smlouvě od majitele bytu, případně od toho, kdo jej pronajímá. Zbytek je však na kooperaci osazenstva.Pokud se tedy hodláte přistěhovat již do zaběhnuté „komunity,“ úvodní setkání berte tedy jako přiležitost k poznání druhých – a podle dojmu a získaných informací se rozhodujte. Jestliže naopak někoho do bytu hledáte, pak si klidně připravte dotazník, na jehož základě se rozhodněte.