Hromosvod – jak na blesky víme již déle než 250 let

Příroda je občas nevyzpytatelná a proto bychom se před ní měli preventivně chránit. Myslet musíme nejen na své zdraví, ale také na majetek - když nám rozmary počasí seberou střechu nad hlavou, stává se z toho osobní neštěstí. Jedním z živlů, na které si musíme dávat pozor, jsou blesky. K ochraně před nimi nám může dopomoci pouze jedna věc a tou je hromosvod, občas také nazývaný jako bleskosvod. Ten pomáhá vytvořit umělou vodivou cestu, která přijme a svede bleskový výboj do země.

Žádná stavba se bez hromosvodu neobejde

Nejrozšířenějším způsobem ochrany před přímým úderem blesku je hromosvod. Princip přístroje zjednodušeně spočívá ve vytvoření vodivé překážky, která průnik výboje k objektu znemožní. Aby ochrana byla stoprocentní, je třeba na budovu umístit dostatečné množství svodů, které zabrání úderu blesku přímo do domu. Musíme však nejprve propočítat, kolik svodů budeme potřebovat – to se řídí jednoduchým pravidlem – na každých započatých třicet metrů půdorysu domu je třeba umístit jeden svod. Jestliže je obvod menší než třicet metrů, dům bude vyžadovat svody minimálně dva.

Samotný hromosvod či bleskosvod se vyrábí ve dvou základních provedeních – buďto pasivní nebo aktivní. Záleží pak už na vás, pro který typ se rozhodnete. U klasického, tedy pasivního hromosvodu, je bleskový výboj sveden do země, čímž se zabrání požáru nebo jinému poškození budovy. Naproti tomu aktivní hromosvod má v nadzemním zařízení umístěnou elektronickou součástku, která vysílá aktivní pulsující signál. Tento paprsek umožňuje lepší usměrnění blesku, tudíž i jeho bezproblémové zneškodnění prostřednictvím hromosvodu. Aktivní typ je vhodný především k ochraně rozsáhlejších objektů.

Jak funguje hromosvod

Hromosvody se skládají ze tří základních částí. Těmi jsou jímač, svod a uzemnění. Jímače se vyrábí ve tvaru tyče, vedení či mříže, tyto druhy označujeme jako strojené. Můžete využívat i jímače takzvaně náhodné, kterým může být plechová krytina. Samotná tyč hromosvodu musí mít takovou výšku, aby její ochranné pásmo pokrylo celou část objektu. Pokud je půdorys domu větší, je nutné umístit více tyčí, aby byl objekt správně chráněn. Speciální pozornost vyžadují také vyvýšené části, mezi které řadíme například komín. Ten, pokud ho nezahrnuje ochranné pásmo, by měl mít přiřazený vlastní jímač.

Svod, jímač a zemnič - části hromosvodu

Na jímač následně navazuje svod, který spojuje jímací zařízení se zemniči. Tato část hromosvodu může být také strojená, vodiče jsou vedené po povrchu objektu či v omítce, využít se dá i náhodných prvků, například stávající konstrukce objektu jako jsou ocelové sloupy, výztuže apod. Posledním důležitým prvkem v celé konstrukci je uzemnění. Může mít podobu zemnicí tyče, desek, drátů či pásek, které jsou uložené v zemi nebo v základovém betonu. Tyto prvky jsou se svodovými tyčemi spojené šroubovacími svorkami tak, aby nám bylo umožněno od sebe svod a zemnič odpojit.

Vynalezl hromosvod Diviš nebo Franklin?

Samotná historie tohoto důmyslného zařízení sahá do roku 1750. Za vznikem hromosvodu stál Václav Divíšek, který je však známější jako Prokop Diviš. Ten se snažil sestrojit zařízení, které by dokázalo z bouřkových mraků odebírat nakumulovaný elektrický náboj. Jako každý nový vynález však nebyl zpočátku oslavován, ale vzbuzoval spíše obavy.

V roce 1754 Prokop Diviš postavil na zahradě v Příměticích u Znojma první uzemněný bleskosvod, který byl však v roce 1760 obyvateli stržen, neboť ho pokládali za příčinu převládajícího sucha. Divišův hromosvod je považován za vůbec první tohoto typu na světě. Avšak ve stejné době, tedy kolem roku 1750, experimentoval s bleskosvodem na druhé straně světa i Benjamin Franklin. Je to právě Franklin, kterému jsou dnes ve světě připisovány zásluhy za tento vynález. Podle dostupných informací však nebyl Franklinův hromosvod natolik dokonalý jako ten Divišův, jelikož nepočítal s uzemňovací částí hromosvodu. Tu Franklin zahrnul až o několik let později, tedy až po přímětickém bleskosvodu Prokopa Diviše.

Dobrý kontakt k tématu

Hromosvod – jak na blesky víme již déle než 250 let

Žádná stavba se bez hromosvodu neobejde

Jak funguje hromosvod

Svod, jímač a zemnič - části hromosvodu

Vynalezl hromosvod Diviš nebo Franklin?

URČITĚ TAKÉ ČTĚTE:

Požadujte českou kvalitu

Dobrý kontakt k tématu

Hromosvod – jak na blesky víme již déle než 250 let

Žádná stavba se bez hromosvodu neobejde

Jak funguje hromosvod

Svod, jímač a zemnič - části hromosvodu

Vynalezl hromosvod Diviš nebo Franklin?

URČITĚ TAKÉ ČTĚTE:

Požadujte českou kvalitu