Jak se bude vyrábět elektřina? Plynem!

I plyn může být dramaticky zelenější!

„Dodavatelé plynu totiž nyní hledají cesty, jak do roku 2050 přejít na uhlíkově neutrální plyny. Bude to určitě znamenat investice do technologií i hledání toho ‚pravého‘ paliva. Zajímavý je v tomto ohledu například česká inovační skupina Nano Energies, která do domácností plánuje dodávat právě bioplyn,“ říká Lukáš Kaňok, šéf sekce Energo z portálu Kalkulátor.cz. Tato firma se specializuje na lokální malé dodavatele, opravdu místní. No a protože se u nás zatím bioplynu vyrábí málo, zvolili i oni, podobně jako celé Česko dočasné řešení v podobě zemního plynu. Uhlíkovou stopu zatím kompenzují tím, že v českých regionech vysazují stromy. Za třicet let už by ale mělo být všechno jinak.

Teplárenství se chce modernizovat plynem

Od roku 2050 budeme podle plánů uhlíkově neutrální. Evropské země si to v prosinci odsouhlasily na summitu EU a mimo jiné to znamená, že se energie bude vyrábět zcela bez emisí. Tedy buď z jádra, nebo z obnovitelných zdrojů. Ano, jádro nově EU pokládá také za obnovitelný zdroj, i když je to doslovně nesmysl. Ale každopádně už žádná fosilní paliva. Elektřina, tedy už ta víc ekologická, se zároveň bude mnohem víc využívat v dopravě (hlavně automobilové), ale i v teplárenství. Její podíl na spotřebě všech energií v Evropě by měl z dnešních 22 % stoupnout na 48 %.

Česko se tak s „obnovitelnou“ elektřinou ocitlo v úzkých

Na jednu stranu musí ustoupit od uhlí, ze kterého teď u nás vzniká skoro 50 % elektřiny. Na druhou stranu k opravdovým obnovitelným zdrojům nemá zdaleka tak našlápnuto jako třeba Německo. Jen stavba nového jaderného bloku v Dukovanech se diskutuje už přes deset let. Polsko je na tom podobně. Představitelé obou států proto na summitu prosadili plyn jako „dočasný zdroj“ pro výrobu elektřiny. Tedy do té doby, než posílíme ostatní oblasti energetiky.

Spalovat plyn je efektivnější

V principu to s plynem funguje stejně jako s uhlím. Rozdíl je jen v efektivitě. Stejně jako uhlí se i plyn v elektrárnách spaluje. Tím se zahřívá vzduch, který roztáčí turbínu napojenou na generátor elektřiny. Elektrárny při tom používají čím dál vyspělejší technologie a „soutěží“ v tom, která bude efektivnější. Rekord zatím drží elektrárna Irsching 4 u Ingolstadtu, která na elektřinu dokáže přeměnit až 60,75 % energie ze zemního plynu. V uhelných elektrárnách to bývá maximálně 50 %.

Zelené, zelenější, nejzelenější

Plynové elektrárny jsou k životnímu prostředí šetrnější než ty uhelné. Při spalování zemního plynu například vzniká o polovinu méně CO2 než při spalování hnědého uhlí a o 40 % méně v porovnání s uhlím černým. Neuvolňují se ani dioxiny, furany nebo oxid siřičitý a nevznikají pevné částice jako prach a saze, které přímo znečišťují ovzduší.

Ale zelený zázrak to pořád není. Pořád se, i když v menším, uvolňuje oxid uhličitý, oxidy dusíku a další skleníkové plyny. Pořád se jedná o neobnovitelný zdroj. Plynové elektrárny – aspoň tak, jak je známe teď, – nejsou uhlíkově neutrální a od roku 2050 v Evropě nebudou moci fungovat. Řešením by mohla být náhrada zemního plynu bioplynem, který je obnovitelný a vyrábí se lokálně z přírodních materiálů. Je tam ale spoustu kritických míst. Na co je superekologická bioplynka v Benešově, když zpracovává kukuřici z Jižní Ameriky?