Jsou pasivní domy naše budoucnost?

Je logické, že každý člověk chce pěkně bydlet, a nejlépe hned ve svém. A tak po celém Česku vznikají každý rok tisíce novostaveb. A jejich hrdí uživatelé se po několika měsících zcela vyčerpání placením hypotéky nestačí divit, kolik takový dům stojí. Veškeré faktury za elektřinu, plyn a další služby totiž umí peněženku nejen mladých párů pěkně zatížit. Zajímavou alternativou ke klasickým domům jsou ale pasivní domy. Připadá vám možnost mít nezávislé bydlení na okolních dodavatelích zdrojů lákavá? Pak nejste sami, pasivní bydlení se totiž v Česku těší stále větší oblibě a několik let se už v Česku dokonce soutěží o nejlepší pasivní dům roku.

Úspora financí ale není jediným důvodem, proč jsou nízkoenergetické domy lepší než ty klasické. Uživatele pasivního bydlení většinou také spojuje ještě jeden klíč, a tím je láska k přírodě. Pasivní bydlení je totiž daleko šetrnější k naší planetě, jelikož ke svému provozu nepotřebuje tolik přírodních zdrojů jako klasické domy. Jak ale vlastně takové domy fungují? Jaké mají zdravotní výhody? A kdo za nápadem na pasivní bydlení stojí? 

Nízkoenergetické domy šetří až 10x víc než běžné stavby

Základem pasivního bydlení je nižší spotřeba energie, která by neměla přesáhnout 15 kWh/m2, což je jen pro představu až o 10x méně než u běžných staveb. Další charakteristickou součástí pasivních domů jsou velká okna se speciálním zasklením a vynikajícími technickými parametry, která umožňují výhodně získávat a využívat sluneční energii. Větrání a vynikající vzduchotěsnost domu je pak zajišťována metodou rekuperace, což je jednoduše řečeno zpětné získávání tepla. A nízkoenergetické bydlení má v neposlední řadě také silnou vrstvu tepelné izolace, která zajišťuje kompaktní tvar budovy a šetrné tepelné mosty.

3 hlavní důvody pro nízkoenergetické bydlení

Absence vytápění

Většina pasivních domů získává energii ze slunce, spotřebičů a teplo produkují také obyvatelé domu. A tak už dům není potřeba jinak vytápět a po celý rok tam obvykle bývá příjemná teplota.

Zdravotní dopad

Systém odvětrávání filtruje do domu čerstvý vzduch po celý den. Obyvatelé pasivního domu tak dýchají stále čerstvý vzduch bez toho, aby se v místnosti tvořil průvan.

Úspora energie

Spotřeba energie pro pasivní domy nepřesáhne 15 kWh/m2, což je až 13x méně než u domů stavěných v 70. letech minulého století. Současné novostavby pak potřebují na vytápění 80 - 140 kWh/m2 tepla.

Díky pasivním domům budete platit méně za energie.

Inspirujte se: Pasivní dům Veronica stojí už od roku 2006

Příkladem šetrného bydlení je pasivní dům Ekologického centra Veronica. Dřevěná stavba je odizolována minerální vlnou a balíky slámy, k ohřevu vody využívá solární panely a při stavbě byly využity další ekologické materiály, jako jsou například nepálené cihly. Čištění odpadních vod je pak zajišťováno pomocí kořenové čistírny, která vznikla v roce 1996 jako vůbec první svého druhu na východní Moravě. Pokud byste pasivní dům chtěli vidět naživo, není nic jednoduššího, než se vydat do Hostětína v Bílých Karpatech. Ekologické centrum Veronica totiž nejen pořádá pravidelné prohlídky domu pro veřejnost, ale nabízí ho také k pronájmu pro firemní účely nebo dokonce k trávení dovolené.

Nízkoenergetické bydlení objevili Islanďané

V Evropě se o pasivních domech začalo více hovořit od 70. let minulého století, kdy začali němečtí i severští vědci zkoumat možnosti a vůbec výhody, které mají nízkoenergetické domy. Pokrokovým objevem se ukázala být série testovacích domů v německém Hessenu, kterou první nájemníci začali využívat od roku 1991. Následné roky využívání ukázaly veškeré výhody takového bydlení, a tak se původně pilotní domy rozšířily i na jiná místa.

V České republice byl pak první pasivní dům postavený ve stejném roce, kdy se Česko přidalo do Evropské unie, tedy v roce 2004. Původ bydlení nenáročného na energii ale sahá daleko do minulosti. Dějiny praví, že vůbec první pasivní domy stavěli už obyvatelé Islandu, kteří chytře využívali tamějších materiálů. Jejich domečky byly uplácány z hlíny, mechu nebo trávy a byly vhodně odizolovány, takže snižovaly možné úniky tepla. Díky tomu tehdy Islanďané šetřili vzácné palivo, kterého bylo na ostrově málo, a stali se tak prvními předchůdci ekologického pasivního bydlení.

Pasivní domy mají i svou soutěž

Už několik let v Česku také funguje soutěž o nejlepší pasivní dům roku. Energetické klání vůbec poprvé vyhlásila na podzim roku 2015 společnost ABF spolu s Centrem pasivního domu a Státním fondem životního prostředí České republiky. Pasivním domem roku 2015 se pak stala novostavba z Vraného nad Vltavou. Již dostavěný rodinný dům rodina financovala mimo jiné díky dotaci z projektu Zelená úsporám. V dvoupatrovém domu architekt použil metodu rekuperačního větrání, vytápění pomocí tepelného čerpadla nebo ohřevu vody, na který rovněž využil solární panely. V domě byla využitá metoda pěnoskla a jedná se o klasický zděný dům se sedlovou střechou bez podsklepení.

Nízkoenergetické bydlení roku 2016

Na první kolo navázala i soutěž o nejlepší pasivní dům roku v dalším roce. Zderé jednoznačně zvítězil s počtem 831 hlasů Dům pod smrkem. Dokončená dřevostavba v obci Černošice ve Středočeském kraji má kompaktní tvar s pultovou rovnou střechou a je rozdělený na dvě patra. Stejně jako u předloňského vítěze je i tady využitá metoda pěnoskla.

Pokud se rozhodujete, zda jsou nízkoenergetické domy to pravé pro vás, tak na internetu najdete veškeré potřebné informace a budete se moci inspirovat, jak na pasivní domy. Další možností je dmluvit si prohlídku v nějakém již postaveném domě. Inspirovat vás mohou rovněž pravidelné výstavy nebo veletrhy pasivních domů.