Kotle na pelety - vytápění ekologickým způsobem

Kotle na pelety jsou typickým představitelem aktuální snahy využívání ekologických možností vytápění. Oblíbenost kotlů na tuhá paliva stoupá, mezi ně se řadí právě i ty, které dokážou spalovat pelety či tolik diskutovanou biomasu. Topení peletami nezatěžuje ovzduší a vzniklým odpadem - popelem lze úspěšně hnojit zahradu. Jaké jsou kotle na pelety?

Pelety jsou velmi sypké palivo, povětšinou v podobě granulí či malých válečků, kterému se přisuzuje poměrně velká výhřevnost. Nejčastěji je vyráběno z měkkého dřeva, případně ze směsí měkkého a tvrdého. Na začátku svého rozvoje je také výroba pelet z rostlinného odpadu vznikajícího při procesech v zemědělství. Vlhkost pelet by se měla pohybovat pod hodnotou 15 %, při vyšších číslech může dojít i k poškození kotle na pelety. Co se týče výhřevnosti tohoto paliva, obvykle je výrobci udávána v rozmezí 14 až 19 MJ/kg.

Jak kotle na pelety pracují?

I když se kotle na pelety jednotlivých výrobců liší v různých parametrech, obecně je jejich princip fungování totožný. Vychází totiž z umístění zásobníku do horní části celého systému, odkud bývá palivo vsypáváno do kotle. Zásobník může být součástí kotle jako takového, nebo mimo něj. Dosypávání pelet může být prováděno samospádem, kterým jsou vybaveny automatické kotle na pelety, nebo s využitím tzv. šnekového dopravníku - v případě nutnosti dopravovat palivo z většího zásobníku, nebo takového, co je umístěn mimo kotel. V kotli (hořáku) poté probíhá spalování pelet. Teplý vzduch je následně z hořáku předáván do topné vody a vznikající nepotřebné spaliny jsou odváděny do kouřovodu. Při tomto procesu vzniká podtlak, díky kterému je do komory opět nasáván čerstvý vzduch. Dávkování pelet, tudíž komplexní produkce tepla je prováděna automaticky.

Jak často se do kotle na pelety přikládá?

Frekvence přikládání a nutnost obsluhy se samozřejmě odvíjí od velikosti prostor, jaké má kotel vytápět, konkrétního výkonu a objemu násypky. Některé kotle na pelety tak vystačí s doplněním paliva jednou denně, jiné vyžadují pozornost každé 3 až 4 hodiny. Existují samozřejmě také kotle na pelety, které si díky svým rozměrům vystačí s plněním jednou za měsíci či dokonce sezónu.

Umístění kotle na pelety

Rozhodne-li se uživatel, že pro vytápění svého domu využije dobrých vlastností kotle na pelety, musí si nejprve uvědomit, zda má pro umístění kotle na pelety příhodné podmínky. To se totiž řídí určitými zásadami. Samozřejmostí je dostatečný prostor pro kotel i se zásobníkem, v případě odděleného zásobníku větších rozměrů prostor i pro něj. Kotelna musí odpovídat obecným předpisům, aby se při provozu pohybovala teplota v místnosti mezi 10 až 40 °C. Konkrétní údaje o volném prostoru v okolí kotle na pelety a podrobnější informace se vždy odvíjejí od daného typu kotle.

Výhody/nevýhody:

+ snadná minimální obsluha
+ ekologický princip
+ dobrá účinnost

- pořizovací cena kotle na pelety
- nepřesná kontrola
- nemožnost spalovat cokoliv jiného

Jelikož mnohé od nákupu kotle na pelety odradí nemožnost topit čímkoliv jiným, objevují se nyní na trhu i kotle na pelety kombinované, které umožňují spalovat i klasické dřevo. Pokud tedy zrovna pelety dojdou, stačí nařezat či nasekat polena a kotel bude fungovat i tak. I když je tento kotel poměrně nákladnou investicí (cena se pohybuje okolo 70 000 až 180 000 Kč), z hlediska ekologického vytápění patří k oceňované volbě. Díky speciálnímu vládnímu programu „Zelená úsporám“ lze zažádat o příspěvek, a tak se nákup může stát opravdu zajímavou možností.