Rozbor vody – co by voda neměla obsahovat – 2. část

Poté, co jsme si v předchozím díle představili nejzákladnější pojmy spojené s vyhodnocováním výsledků rozboru vody, se zaměříme na konkrétní ukazatele kvality vody. Jako první jsou na řadě mikrobiologické ukazatele. Rozbor mikrobiologické nezávadnosti se na hygienických stanicích a ve specializovaných laboratořích provádí obvykle společně s analýzou chemických parametrů.

Při rozboru mikrobiologické nezávadnosti obvykle pracovníci laboratoří obvykle obvykle používají metodu takzvaného identifikátoru fekálního znečištění. Při tomto postupu rozboru vody hledají typické bakterie žijící ve střevním traktu člověka a teplokrevných živočichů.

Nulová tolerance pro escherichia coli

Pokud se některá z bakterií ve vodě objeví, lze to považovat za znak toho, že voda může obsahovat další patogenní bakterie a viry pocházející právě ze střevního traktu (tyfus apod.). Aby byla voda v tomto směru opravdu nezávadná, nesmí na objemu 100 mililitrů dojít k objevení žádné z těchto bakterií. Limit je zde tedy skutečně nulový a stejné „podmínky“ platí také pro bakterie koliformní, které se mohou vyskytovat i v půdě.

Základní mikrobiologické ukazatele rozboru vody

Při rozboru pitné vody se sledují tyto základní mikrobiologické ukazatele:

Clostridium perfringens

• bakterie, která je běžnou součástí střevní flóry teplokrevných zvířat i u čtvrtiny lidské populace

• tvoří velmi odolné spory, používají se jako indikátor filtrace a přítomnosti virů a prvoků v upravené vodě

Enterokoky

• výjimečně se mohou množit i v půdě a na rostlinách, které nebyly nijak fekálně znečištěny

Escherichia coli

• asi nejznámější z těchto bakterií

• je v současnosti asi nejlepším indikátorem fekálního znečištění

• je citlivá na okolní vlivy, a tak na rozdíl od clostridium perfringens většinou indikuje čerstvé znečištění

Koliformní bakterie

• neškodné bakterie, které osidlují střevní trakt, ale také půdu

• přesto se mezi nimi výjimečně vyskytují patogenní kmeny tvořící toxiny

• používány jako indikátor účinnosti úpravy a dezinfekce vody, sekundární kontaminace nebo vysokého obsahu živin v upravené vodě

 Mikroskopický obraz

• abioseston: tzv. abioseston tvoří částice jak organického, tak anorganického původu. Pokud se nachází v pitné vodě, většinou pochází z rozvodného systému. Může se sem ale do vody dostat také kontaminací během distribuce. Většinou je složen z rostlinných částí a živočišných tkání, částic půdy nebo prachu, pylu a produktů koroze.

• počet organismů: organismy mikroskopických velikostí mohou ve vodě indikovat špatnou účinnost úpravy této vody, kontaminaci podzemního zdroje nebo také nízkou biologickou stabilitu. Počítají se i mrtvé organismy.

• živé organismy:u tohoto ukazatele se počítají pouze živé organismy, které nebyly usmrceny desinfekcí. Mikroskopický obraz živých organismů indikuje především špatnou účinnost dezinfekčních přípravků.

Počty kolonií při 22°C a při 36°C

• Tento parametr jednoduše udává počty kolonií v těchto teplotách.

Limity mikrobiologických ukazatelů vody

V této tabulce si ukážeme přehled ukazatelů včetně jejich limitů. Typy limitů jsme si představili v předchozím díle. Zkratka KTJ značí kolonii tvořící jednotku.

V dalších dílech se budeme věnovat fyzikálním, chemickým a organoleptickým ukazatelům, které je možné ve vodě sledovat, abychom zjistili její kvalitu a nezávadnost.