Rozbor vody – co by voda neměla obsahovat – 3. část

Rozbor vody je důležitý zejména ze zdravotních důvodů.

V minulé části seriálu o rozboru vody jsme se zaměřili na mikrobiologické ukazatele vody a jejich limity. Dnes svou pozornost přesuneme k fyzikálním, chemickým a organoleptickým ukazatelům kvality vody, které je možné sledovat, abychom zjistili její nezávadnost. Jednoduše si tedy vysvětlíme, proč by voda, kterou pijeme, neměla obsahovat tu kterou konkrétní látku.

Pro přehlednost jsme tyto látky seřadili podle abecedy a dnes se dostáváme k jejímu začátku. Které to tedy jsou?

1,2-dichlorethan v rozboru vody

Je možným lidským karcinogenem a jeho účinky jsou toxické pro játra, ledviny, nebo imunitní i centrální nervový systém. Je meziproduktem například při výrobě vinylchloridu, nebo se používá také jako rozpouštědlo. Jeho původ tedy najdeme v chemickém průmyslu, odkud se do odpadních vod dostává.

Akrylamid v rozboru vody

Při rozborech kvality vody můžeme narazit také na akrylamid. Jedná se o nebezpečnou látku, která má toxický účinek. Také akrylamid řadíme mezi karcinogeny. V potravě se však akrylamid vyskytuje v mnohem větším množství, než v pitné vodě. Může však ovlivňovat nervový systém i krvetvorbu. Jeho použití najdeme ve stavebnictví, kde se akrylamid používá jako přísada do některých typů štěrkových, řídkých cementových malt a podobně. Tímto způsobem se tedy může akrylamid dostat do povrchové vody.

Amonné ionty v rozboru vody

Amonné ionty jsou další z nechtěných příměsí, které můžeme rozborem vody odhalit. Používá se jako jeden z identifikátorů fekálního znečištění, avšak nejedná se o identifikátor úplně spolehlivý. Ve vodě se amonné ionty obvykle nachází v koncentracích, které nejsou pro lidský organismus toxické.

Mohou však snížit kvalitu vody tím, že "vyruší" účinnost dezinfekce, nebo také tím, že vedou k tvorbě dusitanů v potrubí. Často jsou amonné ionty také příčinou pachových a chuťových "nepříjemností" ve vodě. Může se také stát, že amonné ionty způsobí selhání protimanganových filtrů.

Amonné ionty nejčastěji pochází z městských odpadních vod či živočišné výroby, protože jsou produktem rozklad dusíkatých organických látek. Dalším zdrojem amonných iontů také může být nová cementová výstelka potrubí.

UKAZATEL	JEDNOTKA	LIMIT	TYP LIMITU
1,2-dichlorethan	μg/l	3,0	nejvyšší mezní hodnota
akrylamid	μg/l	0,1	nejvyšší mezní hodnota
amonné ionty	mg/l	0,50	nejvyšší mezní hodnota, mezní hodnota
antimon	μg/l	5,0	nejvyšší mezní hodnota
arsen	μg/l	10	nejvyšší mezní hodnota
barva	mg/l Pt	20	mezní hodnota

Antimon v rozboru vody

Antimon, se kterým se při rozborech vody můžeme také setkat, zase způsobuje biologické změny lidské krve. Zdrojem antimonu v našich zeměpisných šířkách je obvykle proces, kdy se vyluhuje z geologického podloží. Pocházet může také z pájení, keramiky, neb odpadů ropných rafinerií. Antimon obsahují také zpomalovače hoření.

Arsen v rozboru vody

Arsen může zapříčinit poškození kůže, cév, ale také zvýšené riziko různých druhů rakoviny. Tento jed se do vody uvolňuje opět především z geologického podloží, zřídka, ale přece, jej mohou „připlavit“ také odpadní vody pocházející ze sklářského nebo elektrotechnického průmyslu.

Rozbor vody odhalil hnědo-červené zabarvení. Co to znamená?

Toto zabarvení sice přímo jedovaté není, ale svým způsobem spotřebitelskou kvalitu vody snižuje. Je způsobeno přítomností přirozených organických látek, jako například látek huminových, fulvokyselin nebo také značí přítomnost kovů. Zejména se pak jedná o železo. Železo může být přírodního původu, nebo může pocházet také z potrubí poškozeného korozí.

V příštím díle budeme pokračovat v abecedě dál.

Předchozí díly našeho seriálu o rozborech kvality vody čtěte zde:

publikováno: 3. 4. 2013