Seriál bylinková zahrádka: francouzsky delikátní kerblík

Tři byliny patří k základu francouzské kuchyně: pažitka, estragon a rozmarýn. Pak se tam ale skrývá ještě jedna, na kterou se pomalu zapomínalo. Kerblík je však stále tady a objevíte díky němu další novou chuť. Není příliš výrazný, ale jeho přítomnost poznáte na rybích specialitách nebo v salátech. Zejména do nich se přidává i kvůli prospěšným látkám.

Kerblík jako lahůdkové koření

Kerblík chutná jako blízký příbuzný kadeřavé petrželky, natí se vizuálně podobá zase mrkvi. Sladká a jemná chuť s nádechem anýzu nejlépe ladí s rybami, hodí se do polévek, krémových omáček nebo domácího másla. Nať udělá parádu jako ozdoba na slavnostním menu. Milovníci francouzských specialit by měli zpozornět. Kerblík totiž patří k venkovanské i měšťanské francouzské kuchyni, hlavně v takzvaných „fines herbes“.

Používá se jako bylinka k rybám a omeletám, protože jemnou chutí nepřebíjí tu přirozenou, ani další ingredience. Jídlu dodává kerblík specifický podtón, podobný jako estragon a fenykl.

S kerblíkem se přitom nikdy moc nepočítalo jako s bylinou – alespoň o tom nejsou žádné záznamy. Přehlíželi ho právě pro jeho jemnost a nevýraznost, ačkoliv obsahuje i léčivé látky. A to se z kerblíku stal ve Velké Británii plevel. Zvláštní, že? Daří se mu totiž právě v britských podmínkách – ve vlhku a při nižších teplotách se na lodyze objevuje spousta drobných lístků. A pozor – v pařeništi vyroste klidně i v zimě.

Kerblík jako jarní bylinka

Jinak je to ale ryze jarní bylinka. Po dlouhé zimě bývají žádané a s nadšením jsou očekávané právě ranné druhy: řeřicha, petrželka, pažitka a právě kerblík. Jakmile najdete na trzích kerblík, můžete si být jistí jednou věcí – jaro je tady v plné parádě.

Na stinná stanoviště se kerblík vysévá brzy. Připravte pro něj bohatě vyživenou půdu s dostatkem vlhkosti. Společně s jarním sluncem ze zahrádky začne mizet i kerblík. Nevyplatí se ho pěstovat dlouho, protože jakmile zestárne, změní se jeho chuť. Z jemné bylinky se stane tuhý a nepříliš chutný plevel. Sezóna je to krátká, takže kdo zaváhá, bude bez kerblíku!

Do truhlíku nebo na zahradu Téměř zaručený úspěch slibuje pěstování v truhlíku. Ten totiž můžete umístit do ideálního polostínu a dopřávat mu pravidelnou a přiměřenou zálivku, aby půda nikdy nevyschla. Vyprahlá zemina je tím největším rizikem při pěstování. Černá lesklá semínka se vysévají stejně do truhlíku i na zahrádku a nezasypávají se hlínou.

Ideální je, pokud nenecháte kerblík vykvést. Pravidelně se kvůli tomu odstraňuje hlavní stvol. Po odkvetení nastává proces zasychání a odumírání rostliny, čímž končí produkce chutných lístků. Jakmile vykvete, ubývá i účinných látek.

Léčivé dobroty z kerblíku

Bylinky rostou proto, abychom z nich měli užitek. Šest druhů kerblíku se objevuje napříč Evropou. V našich podmínkách se setkáte s kerblíkem obecným, kerblíkem lesním (v našich podmínkách je označovaný za agresivní druh plevele, kerblíkem třebulí a kerblíkem lesklým. Další najdete ve Francii, USA, Africe nebo Velké Británii.

Ve středověku se její užívání doporučovalo při návalech krve do hlavy. Odvar z kerblíku podporuje látkovou výměnu, dýchání a snižuje krevní tlak. V listech obsahuje množství vitamínu C a také provitamin A, vedle toho pak ještě železo a hořčík. Použít se dají jak čerstvé, tak sušené části rostliny. Lepší jsou samozřejmě čerstvé – k ochucení hotových jídel, sýrů, tvarohových pomazánek, na maso, do salátů. Listy kerblíku se pro pozdější použití zakonzervují v mrazáku, kde neztratí chuť.

Bylinné pleťové masky z kerblíku

Kromě potěchy pro chuťové buňky přináší kerblík i něco pro pleť. Stejně jako v organismu působí očistně. Po nanesení bude pleť na dotek jemná, v hlubších vrstvách zpomaluje proces stárnutí a tvorby vrásek. V bylinkové zahrádce najdete i další zeleň využitelnou pro zkrášlovací rituály.

Bylinné pleťové masky se dají připravit ze surovin, které běžně najdete v ledničce a spíži: tvaroh, droždí, ovesné vločky, med, olivový olej, vejce, smetana, mléko, jogurt. Používá se ovoce a zelenina (broskve, meruňky, jablka, jahody, banány, okurky, avokádo... Trocha bylinek jako další přísada se pak už postará o komplexní péči.

 

• Heřmánková pleťová maska uklidňuje, hojí a regeneruje. 
• Skořice dezinfikuje, ale s tou opatrně! 
• Problematické pleti dodejte sílu dubovou kůrou. 
• Hojivý je také květ měsíčku lékařského. 

Kerblík v kuchyni

Jedna varianta kerblíkové omáčky připomíná tatarskou a konzumuje se jako dip. Jemně nasekaný a mírně osolený kerblík je vhodné nechat chvíli naležet, aby se chutě a vůně krásně rozvinuly. Vyberte proto jako základ kvalitní jogurt, aby chuť byla opravdu delikátní.

Lepší je používat kerblík čerstvý, protože vařením ztrácí chuť a vůni. I tak ale existuje jedna klasická omáčka. Ke čtyřem žloutkům se přidá několik lžic smetany a pro zahuštění lžíci mouky. Do zbytku smetany nahřáté ve vodní lázni se pak tato směs pomalu vmíchává. Po krátkém povaření a zhoustnutí se vmíchá máslo, citronová šťáva a špetka soli.

Čas pro kerblík přichází těsně před podáváním. Servírujte ji k rybám, hovězímu masu nebo jako zálivku salátů. Z vaječných žloutků se připravuje ještě kerblíková polévka. Základem je hovězí vývar doplněný o smetanu, vaječné žloutky a samozřejmě špetku kerblíku.