Středověký Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře byl dokončen až v roce 1905

Není chrám jako chrám. Ten kutnohorský, pojmenovaný na počest svaté Barbory, patronky horníků, mají na svědomí bohatí kutnohorští měšťané a původně byl kaplí. Jenže tak velkolepá stavba zasluhovala honosnější titulování, a tak se stala tím, čím je dnes. Chrámem zapsaným na seznamu UNESCO, který hrdě plní roli dominanty širokého okolí a svědka vývoje společnosti.

Jako památka na gotiku zůstala na našem území řada připomínek. Jednou z nich je i tento chrám, který stál za hradbami kutnohorského kláštera. Na jeho výstavbě se podíleli mistři svého řemesla: stavitel Matyáš Rejsek a architekt Benedikt Rejt. Stopy zanechal i Petr Parléř nebo mistr Hanuš.

Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře - svědek dění od roku 1388

U počátků stavby chrámu sv. Barbory byl neskromný cíl místních. Touha vyrovnat se Praze stála za vybudováním velkolepého chrámu v tehdejším bohatém kraji. Díky bohatství z těžby stříbra se autoři nemuseli držet při zemi a pod jejich rukama tak vzniklo doslova velké dílo: stavba se budovala ve čtyřech etapách a do finále se dostala až na konci 19. století. To už ale bylo za potřebí čerpat znalosti o původní podobě z historických pramenů. Konečné tváře bylo dosaženo až v roce 1905, kdy skončily poslední stavební úpravy.

Ačkoliv je chrám gotickou stavbou, jezuité jej v roce 1626 přetvořili v duchu baroka. Dlouhodobý stavební a rekonstrukční proces málem vyšel nazmar, protože jeho stav v 90. letech směřoval k destrukci. Přijít o takovou památku by ale byla škoda. Jednak kvůli historické hodnotě, jednak i pro okolí, kde je unikátní výhled na krásy české země. Ten se však v průběhu doby, stejně jako chrám, značně změnil.

Charakteritiky chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře

• středověké gotické katedrály mají typickou podobu: hlavní oltář přístupný po projití ochozu i z druhé strany, minimálně tři lodě (měl je i tento chrám, později byl ale rozšířen až na pět)
• v halovém typu stavby zaujmě několik výrazných chrličů, které zjišťují odvodňování
• impozantní klenba se podobá té, která je Vladislavském sále, avšak konstrukčně jsou odlišné (v Kutné Hoře je bohatší a zdobnější)
• překrásné výzdobě dominuje gotické pastoforium (schránka na přechovávání svátosti oltářní)
• vyzdobené interiéry včetně unikátních sloupů jsou významným dědictvím své doby
• na jedinečných gotických freskách se objevuje hornická tematika; ta se objevuje i v kaplích
• kamenické a sochařské práce jsou detailně propracované

Gotické výšiny se zdivem z pískovce

V době gotiky byl jako stavební materiál nejčastěji využíván pískovec, protože byl dostupný a snadno se opracovával. Kromě stavebnictví jej využívali pro snadnou tvarovatelnost i sochaři, a tak se s ním můžete setkat jako s častým materiálem.
Těžký kámen nebylo snadné dopravovat do míst, kde se z něj budovalo, proto je nejvíce staveb právě v okolí jeho nalezišť. Chrám svaté Barbory nebyl výjimkou a jeho konstrukci tvoří kutnohorský pískovec. Říká se mu mušlák, protože je možné v něm najít mnoho úlomků schránek mlžů. Chrám ale není jedinou památkou v této oblasti, která má ve svých zdech uchovány tyto pozůstatky.

Tento pískovec ale není příliš odolným materiálem a podléhá korozi. Na jednu stranu tak dochází ke zvýšenému opotřebení povrchu, na druhou stranu vzniká krusta, která zvyšuje pnutí a deformace stavby. Právě vápenec byl důvodem nutné rozsáhle rekonstrukce.

I ve světě najdete mnoho památek, pro jejichž vybudování byl použitý vápenec. Znali jej Inkové, Egypťané a připomínky dřívějších civiizací najdete i v Peru.

Chrám měl být ještě větší

Výstavba probíhala jako potvrzení dominance, síly a prosperity hornického města. Koneckonců i jednotlivé etapy výstavby a jejich různá intenzita souvisí s tím, jak se mětu dařilo. Původní plány před stavbou počítaly s ještě většími rozměry chrámu.
Velkým zásahem do stavby byl požár po roce 1626. Po něm proběhly barokní úpravy, které stavbě vtiskly dalěí charakteristické rysy.
Rozměry:

Hornické motivy jako výzdoba stěn

Fresky jsou impozantní v jakémkoliv provedení, o to víc, když jsou jejich motivem světské záležitosti. Zdi Chrámu sv. Barbory zdobí výjevy ze života horníků, měšťanů nebo cechů.
Najdete zde i sochy personifikovaných křesťanských ctností. Podobu ze dřeva dostala Spravedlnost, Mírnost, Opatrnost i Statečnost.
Celistvě dochovaný interiér nabízí přesný vhled do období tzv. Krásného slohu. Klenby si pohrávají se světlem

Poblíž chrámu byla vystavěna menší kaple, jejíž interiér se dochoval dodnes. Původně měla být kostnicí, avšak Jezuité ji přeměnili v modlitebnu. Vyniká akustikou a znělé tóny zde působí fantasticky.

Architektonické skvosty se nestavěly jen v Praze, o čemž svědčí právě tento skvost. Gotika byla obdobím, které propuklo rychle a svou výraznou architekturou pnoucí se k nebi ji těžko zaměníte s jiným slohem. Dostatkem prostředků disponovala jen některá sídla, proto podle těchto stavem poznáte středověké movité oblasti. Tou bezesporu Kutná Hora byla, i když střídavě. To se projevilo i na různých etapách výstavby chrámu.

Zdobeným interiérem a neskromnou velikostí dává další fascinující svěděctví o středověkém životě v Českých zemích. Dnes vyhledávaná turistická památka prošla rekonstrukcí, díky které bude vzpomínkou i pro další generace.

Foto: www.kutna-hora.wz.cz, leto.in-pocasi.cz,