Tropické dřevo - desítky druhů různých barev i kreseb

Dřevo z exotických krajů, tropů nebo subtropů, proniklo na náš trh až po roce 1989. Do té doby nebylo ani v tomto odvětví moc na výběr – jistotou byly evropské dřeviny, hlavně buk a dub. S otevřením trhů se objevily i exotické dřeviny, o kterých jsme neměli ani tušení. V současnosti jdou druhy tropického dřevo až do desítek a stačí si tak vybrat.

Zatímco druhy dřeva ze stromů rostoucích v Evropě jsou okoukané, exotika je něco nového. Barvy jsou o něco sytější (záleží samozřejmě na druhu stromu) a také kresba na dřevu je odlišná a zajímavá. Ne všechny se ale hodí jak do exteriéru, tak do interiéru.

Odkud pochází exotické dřevo

Dřevo se dováží z tropických a subtropických oblastí – nejčastěji z Indonésie, Afriky a Jižní Ameriky. Kromě netradičního vzhledu a mnoha odstínů barev (od světlých až po ty nejtmavší) má oproti dřevu z mírných klimatických podmínek samozřejmě také jiné vlastnosti.

• stabilnější, nenasakuje tolik vlhkost
• tvrdší, nekroutí se
• nesesychá, mastnější

To je dáno strukturou samotného dřeva: organické látky totiž tvoří až 15% složení dřeva – terpeny, tuky, vosky, pektiny, steroly, pryskyřice, u dřeva z listnatých stromů i třísloviny.

Velmi ale záleží na druhu dřeviny – ne každá se hodí do exteriéru, protože odolává méně. Jiné (např. teak) zase odolávají vodě naprosto spolehlivě a hodí se tak i do náročných podmínek. Další druh exotického dřeva se zase použije na velmi exponovaná místa, jako jsou podlahy v komerčních prostorách, protože je ani velké zatížení nepoškodí.

Druhy exotického dřeva

• Z jižní Ameriky se dřevo dováží nejčastěji z Brazílie: brazilský jasan (garapa), ořech, třešeň a teak a teak patří mezi to nejodolnější, co je k dostání. Tvrdé dřeviny se hodí pro exteriéry, a to jak pro podlahy, tak i pro stavbu kupříkladu pergol nebo altánů. Lze s nimi také obkládat. Protože odolávají vlhkosti, hodí se také do koupelen, kde není třeba obávat se kroucení.
  Dřeva jsou většinou tmavá (některé i postupem doby ještě tmavnou) s výraznou kresbou.
  Dále je známý třeba ještě palisandr, jatoba, ipe.

• V Africe mají původ například dřeva doussie, iroko, wenge, zebrano, azobe, makoré, bilinga, padouk; ze známějších sapelli mahagon, badi či další tmavé výrazné dřevo – bubinga. Mnohé z nich se skvěle hodí pro dekorování prostoru, tedy pro obklad nebo lišty, protože zaujmou jak kresbou, tak i barvou.
   
• Indonésie exportuje dřevo kapur, merbau, teak, bangkirai nebo bukit. Druhý jsou to měkké i tvrdé, proto je třeba mít hlubší znalosti, aby volba padla na ten správný druh pro daný účel.

S dřevařským průmyslem se pojí také samozřejmě ekologie. Organizace brojí kácení lesů, něktré firmy světového významu odmítají spolupracovat s dovozci, které mají dřevo z pochybných zdrojů. Proto když už se rozhodnete pro exotiku, zajímejte se také o původ dřeva a volte seriózní exportéry a ochodníky.