Co umístit na skalku? Barvínek menší. Stálezelenou trvalku, která vyhledává stín
Přemýšlíte, jakou rostlinu dát na zahradu, aby tam dlouho vydržela a nepotřebovala téměř žádnou údržbu? Máte rádi rozpínavé druhy rostlin, které si tak trochu žijí svým vlastním životem? Pak si za domem vysaďte barvínek menší. Tato nenápadná, ale o to zajímavější rostlinka miluje stín, nepotřebuje téměř žádnou vláhu a navíc s trochou nadsázky přežije téměř cokoliv.
Barvínek (latinsky Vinca) patří do čeledě toješťovitých (Apocynaceae) a řádu hořcotvarých (Gentianales), kam patří kupříkladu také hořec žlutý. Ten se vyskytuje v horských oblastech a v Evropě se hojně využívá ve farmaceutickém průmyslu nebo při výrobě hořkých bylinných likérů. Rostliny druhu barvínků mohou růst bílými, růžovými nebo zářivě modrými květy. V rámci taxonomie rozlišujeme několik známých druhů.
- Barvínek menší: Kromě České republiky se ve volné přírodě vyskytuje například také ve Francii, na jihu Velké Británie, v centrální části Německa nebo v Itálii. V Česku rostlinu nejčastěji najdeme v nadmořské výšce do 800 m. n. m.
- Barvínek větší: Volně se vyskytuje v teplejších částech Evropy, jako je Itálie, Francie nebo některé části Pyrenejského poloostrova.
Barvínek menší je stálezelená trvalka, která roste už od časného jara jasnými zářivými květy. Vyskytuje se ve volné přírodě, kde ji nejčastěji najdeme v listnatých a smíšených lesech. Naopak v čistě jehličnatých lesech se rostlina téměř nevyskytuje. Nejraději má vlhké, stinné a na živiny bohaté půdy, naopak ji neprospívají půdy překyselené.
- Listy: Lesklé vejčité listy jsou vstřícné a rostou v párech. Jsou celokrajné, kožovité, krátce řapíkaté a zelené po celý rok.
- Květ: Květy jsou svítivé a mají pět korunních lístků, které svým tvarem připomínají hvězdičky. Květy jsou jakoby stočené doleva a kvetou od března až do června. Ještě jednou mohou ale rozkvést i začátkem podzimu.
- Lodyha: Je dřevnatější a stonek může dosahovat délky až 80 centimetrů.
Pěstování barvínku je téměř bez námahy
Kdy barvínek sázet?
Můžete ho na zahradu zasadit brzy z jara. Vysadit ho můžete přesazením odděleného trsu, případně řízkováním do květináčů. Uřízněte si 15 centimetrové lodyhy či výhonky, které zapíchněte začátkem podzimu nebo na jaře do půdy. Pokud budete váhat, zda rostlinu umístit na slunečnou nebo stinnou stranu, zvolte určitě druhou možnost, barvínek totiž miluje stín, kde nepotřebuje téměř žádnou údržbu. Kromě toho se jedná o odolnou trvalku, takže když ho omylem přejedete sekačkou nebo pošlapete, další rok by vám měl bez problémů zase vzejít. Pokud vám rostlina přeroste, můžete ji na jaře ostříhat, i na velmi krátko.
Tip do svažitých oblastí
Někteří odborníci doporučují tuto rostlinku umísťovat na svažité pozemky. Tam, kde mají majitelé domů problém se splavováním zeminy v kopcovitém terénu, dokáže barvínek půdu svázat (armovat) a splavování tak částečně zabránit.
Kde je pěstování barvínku nejlepší?
Tato trvalka má kobercovitý charakter, což znamená, že se snadno rozrůstá do výšky a šířky, a umí tak vytvářet rozsáhlé kobercovité plochy. Proto je tuto okrasnou rostlinu nejlepší umístit na skalky nebo do stínu vzrostlých stromů. Navíc se jedná o trvalku, takže jakmile rostlinu jednou vysadíte, už vám na zahradě zůstane. Pokud se snažíte o bezúdržbovou zahradu, která nepotřebuje zalévat, pak je barvínek rostlinou přesně pro vás.
Tipy od zahrádkářů
Barvínek menší dokáže být jako rostlina dost agresivní. Rostlina má dlouhé kořenující výběžky, které se samy a snadno šíří. Někteří pěstitelé z vlastních zkušeností uvádějí, že jiným rostlinám se vedle barvínku nemusí příliš dařit. Příkladem může být snaha o symbiózu barvínku s muškáty v truhlíku, která se nemusí konat a barvínek svou agresivitou může vysazený muškát z truhlíku až vypudit.
V minulosti vyháněl zlé duchy, dnes pomáhá s leukémií
Kvůli některým obsaženým látkám je barvínek menší považován za toxický. Obsahuje totiž hned několik jedovatých alkaloidů (například vinkamidin, pervincin, vinkaleukoblastin nebo isovinkamin) a chuťově nepříjemné až hořké třísloviny a hořčiny. Přesto se ale využívá v bylinkářství, a to jak v minulosti, tak dnes. Dříve ho babky bylinkářky nebo „bohyně" využívaly pro přípravu nápojů lásky, případně jeho listy používaly pro vyhánění zlých duchů. Kromě toho jeho svíravé (adstringentní) účinky pomáhaly zastavovat krvácení a obklady z barvínku léčily křeče. Z rozdrcených listů se také připravovala mast, se kterou se potíraly kožní záněty.
Dnes se barvínek větší využívá pro léčbu cukrovky, a jeho příbuzný z čeledě Apocynaceae - barvínkovec růžový se dokonce používá při léčbě leukémie. Jak je zkrátka vidět, tak i jedovaté rostliny nacházejí využití v léčitelství a bylinkářství. Výtažky z toxických rostlin ale vyžadují odbornou znalost, proto byste to doma bez potřebných dovedností neměli zkoušet.
Tato nenápadná rostlina má tedy mnoho využití. Jakmile ji na zahradě vysadíte, tak vám poroste téměř sama. A navíc pomáhá nejen zkrášlovat mnohé domovy, ale také léčit nejrůznější neduhy. Proto si barvínek v zahrádkářství zaslouží jistě velkou pozornost.
Diskuse k článku