Seriál bylinková zahrádka: dva způsoby, jak si připravit skvělé bylinné víno

Bylinné víno má podobné vlastnosti jako bylinná tinktura, ale jeho chuť je neporovnatelně příjemnější. Čerstvé bylinky se mohu nakládat do bílého i červeného vína, případně se přidávají vinné kvasinky do bylinného výluhu. Ostřejší druhy bylinného vína pak obsahují i malé množství pálenky. Zní to jako recept na životabudič. A taky, že je!

 

Réva vinná byla darem netušené hodnoty

Réva vinná se objevila pravděpodobně na blízkém východě nebo ve středomoří, kde se vyvinula z její divoké formy. Poté se už začalo rozvíjet vinařství a jeho produkty se tak mohly začít popíjet skrze dějiny lidstva. Víno milovali ve starověkém Řecku a pozadu nezůstávali ani v Římě. Na naše území ji přinesli Keltové a později Římští legionáři. Kam se dostali, tam se pěstuje víno a hranice ukazuje, kde všude to bylo. Jak ukazují vykopávky, pěstování révy už bylo známé i Slovanům - vlastnili totiž vinohradnické nože. Výměry vinic se rozrůstaly a dnes patří Čechy i Morava mezi uznávané producenty vína.

Bylinné víno - medicína z kláštera

Místem, kde se začalo objevovat bylinné víno, byla klášterní půda. Opečovávané zahrady poskytly rozmanité byliny, z nichž vzešel jeden z nejznámějších nápojů tohoto druhu: benediktýnka. Hořkosladký nápoj ochucovalo ovoce, byliny nebo koření. Likéry byly poskytovány bezprizorním a churavým, kteří je využívali jako medicínu. Nic se ani po staletích nezměnilo, protože víno dokáže postavit na nohy i v současnosti.

Bylinné víno a vermut Když se příprava bylinného vína stala byznysem, zrodil se vermut. Vína se tímto způsobem začala upravovat v severní Itálii. Pro výrobu vermutu se používají ta s nižším obsahem kyselin. Víno se fortifikuje, tzn. obohacuje, o látky, které dodávají specifickou chuť – u vermutu dominuje pelyněk. Fortifikace ale může spočívat např. i v přidání alkoholu, aromatické směsi bylin, koření či koncentrovaného vinného moštu.

Z dalších fortifikovaných vín jistě znáte sherry, portské nebo madeiru.
Bylinky naložené ve víně se osvědčily a vznikly pestré kombinace – jak bareně, tak chuťově.

Návod pro přípravu bylinného vína

Aperitivy popsal jako první Hippokrates, který vnímal víno jako všelék. Likérové víno je navíc ještě „posílené" o léčivé schopnosti bylin a právě praotec všech lékářů doporučoval jeho pití před každým větším jídlem.

Podle starověkých zdrojů se méně chutná vína vylepšovala směsí medu, bylin a koření , jako konzervační látka se pak přidávála mořská voda. Sami si tak i dnes můžete připravit chutné víno aromatizované oblíbenými bylinami.

Připravte si bylinkové víno doma

K výrobě aromatizovaného vína se používá pouze hroznový mošt, víno nebo jejich směs. Navýšení procent alkoholu probíhá destilátem vinného původu a obsah se pak pohybuje 14,5 % a nejvýše 22 % objemových.

Dříve se jako barvivo i ochucovadlo používaly brusinky, čemeřice, devětsil, květ vlčího máku. U nás se k tomuto účelu využívala třeba šalvěj nebo violka vonná. V tomto okamžiku je třeba začít rozlišovat dva pojmy, a to byliny a koření. V prvním případě se jedná o lodyhy, jako koření jsou pak označovány ostatní části rostlin – listy, kořeny, květy.

Pro aromatizováná vína se dnes nejčastěji používají následující byliny:

Andělika lékařská, benedikt lékařský, fialkový kořen, galgan obecný, hřebíček, koriandr setý, muškátovník vonný, pelyněk pravý, pomerančovník, puškvorec obecný, rozmarýn lékařský, zeměžluč lékařská a další.

Potravinářské aroma pro bylinné víno

Možná je znáte spíše pod označením tresti. Tyto přípravky obsahující extrakty vonných a chuťových látek a používjí se k ochucování různých potravinářských výrobků, tedy i bylinného vína. Dodávají výraznější chuť, ale ne každý je vzhledem k často chemickému původu jejich příznivcem.

Jak na bylinkové víno

Návod na přípravu bylinného vína je veskrze jednoduchý a mnoho práce s ním nebude. Záleží na vás, jestli si k přípravě bylinkového vína vyberete víno bílé nebo červené. Pokud nevíte, zvolte ideálně vaše oblíbené.

Na jeden litr vína si připravte 30 – 40 gramů (odpovídá přibližně jedné hrsti) čerstvých, dobře umytých a očištěných bylin. Vybírejte jen zdravé a čerstvé květy, stonky nebo listy a následně je naložte do přichystaného vína. Pro zazátkovanou lahev najděte chladné a tmavé místo. Po týdnu víno přeceďte,ochutnejte a nalijte do čisté sklenice, kterou pak pečlivě uzavřenou uložte na tmavé místo. Takto připravené bylinné víno má několikaletou trvanlivost. Při občasném užívání ale tak dlouho asi ještě žádné nevydrželo.

 

Pampeliškové víno

Druhým způsob, jak si připravit aromatické víno, má o něco složitější postup. Jako příklad poslouží recept na víno z pampelišek.

Litrovou sklenici napěchujte pampeliškovými květy. Toto množství spařte ve 2,5 litrech vroucí vody a nechte 24 hodin odpočívat. Přes husté sítko nebo látku přeceďte do větší nádoby (pětilitrové zavařovací sklenice), ve dvou litrech vody svařte 1,5 kg cukru (lze upravovat podle individuálních požadavků) a obojí přilijte do lahve. Oloupejte pomeranče a rozporcujte na plátky. Jako poslední se přidává 40g droždí. Vše se uzavře kvasnou zátkou a nechá odstát cca 6 týdnů (dokud neklesnou citrusy ke dnu).

Stejný postup se uplatňuje i u dalších bylin, připravit tak lze levandulové, rozmarýnové, heřmánkové, mařinkové, meduňkové, pelyňkové, bazalkové, šalvějové, bezinkové, kopřivové, lipové víno a další.

Bylinné víno se nepije po dvou deci, ale spíše jako likér. A ke všemu má ještě díky látkám z bylinek léčivé účinky!