Vřesoviště nepatří jen do nehostinných krajin, parádu nadělají i v zahradách

Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les, tam roste tmavé kapradí a vůkol rudý vřes. Dost básnění, protože následující řádky budou pojednávat o vřesovištích. Krásný přírodní úkaz může mít na své zahradě každý a nevyžaduje ani příliš mnoho péče. Kromě vysazení na volné plochy mají využití i v truhlících, kde plní roli méně tradiční dekorace.

Vřesy se příliš nehodí mezi rostliny „skotačivého" a veselého vzhledu. Jejich hlavním obdobím je podzim, tedy doba značně nehostinná, kterou však dokáží zpříjemnit, protože právě od září startuje jejich nejhezčí období.

Vřesoviště ve volné přírodě

Otevřené biotopy keřovitého, avšak nízkého, vzrůstu vznikají na neúrodných a kyselých půdách. Mezi hlavní lokality, kde se vyskytují v hojné míře, patří Austrálie, Jižní Afrika, Kalifornie, dobře známé obrázky s bohatými vřesy pochází i z Chile nebo Středozemí. Daří se jim ale po celém světě, mnohá vřesoviště lze najít i na území České republiky. Vyšlechtěné druhy rostlin pak mohou růst téměř kdekoliv.

Zajímavostí je, že vřesy netvoří jejich jedinou součást, roste na nich mnohem více druhů. Přesto byl název odvozen právě od tohoto symbolu nehostinných krajin.

Rostlinné druhy pro vřesoviště

Do zahrad se nehodí zcela stejné druhy, jako se vyskytují v přírodě. Druhové zastoupení je třeba volit dle toho, kolik prostoru budou mít k dispozici (zapomínat by se nemělo ani to, že se budou postupně rozrůstat). Z druhé se mnou využít:

• vřesy
• vřesovce
• libavky, leukotoe, dabécie
• borůvky, brusinky

Základní koberec mohou vytvořit opadavé pěnišníky, mamota, rojovník, kyhanka, kasiope nebo libavka. Vyšší patro mohou tvořit zakrslé dřeviny. Kromě jehličnanů jsou vhodné ale i listnaté druhy miniaturních stromků. Využít se mohou i trávy nebo kapradiny.

Půda

Optimální půda, kde se bude vřesům dařit, by měla být kyselá (pH 4-5). U druhů je potřeba dbát na to, aby se na jednom místě objevily druhy suchomilné a na druhém zase vlhkomilné. Proto je vhodnější jako místo volit takový prostor, na který celý den nedopadá slunce a je tak snadnější udržet vhodnou vlhkost. Na hnojení je třeba používat hnojiva speciálně určená na vřesoviště. Do bezvápenatých nebo jílovitých půd se přimíchává rašelina nebo říční písek.

S výsadbou vřesovišť se může začít kdykoliv. Rostliny je ale vhodné vybrat na podzim, kdy je můžete vidět v plné parádě a v jejich nejhezčích odstínech. Půdu je vhodné připravit na podzim, ale i z jara se dá vše dohnat.
Vysazovat se začíná od nejnižších rostlin a postupuje se k vyšším druhům. Půdu se hodí přikrýt mulčovací kůrou, aby dobře držela vlhkost a neprorůstala plevel. Následně je potřeba zalévat, aby se rostliny v půdě uchytily.