Pesticidy k večeři, snídani i obědu. Biopotraviny to zanedlouho už nespasí
Vyhýbání se pesticidům připomíná marnou snahu o přenesení vody v cedníku. S odhodláním se do toho pustíte, ale už po chvilce přijde zmar. Kontaminovaná půda je totiž všude kolem, stejně jako potraviny se stopami po pesticidech. Nevyhnuly se tomu ani biopotraviny. Hromadí se v organizmu, na který mají fatální vliv. Obklopují vás - znečišťují půdu, vodu i vzduch.
Vyšší výnosy plodin nepoškozených škůdci nebo zdravá těla bez škodlivin? Zdánlivě jednoduchá rovnice, jejíž výsledek je ale trochu překvapivý.
Kde se vzaly pesticidy
Pesticidy využívá vedle zemědělství také lesnictví, potravinářství a obor veterinářský. Celosvětově se do této kategorie řadí na 800 látek. Opatření se ale spíše než těchto oborů dotýkají živých organismů, protože se zabývají tím, jak snižovat jejich spotřebu a dopad na ně.
Označují se jako perzistentní organické polutanty (POPs) a za největší riziko je považováno vykazování toxických vlastností. Jsou stálé, což vede k tomu, se v rámci potravinové pyramidy akumulují do stále většího množství. Stockholmská úmluva z roku 2001 eliminuje používání těchto nebezpečných látek a jejich seznam se stále obnovuje a rozšiřuje.
Obětované zdraví
Výzkumy prokazují, že pesticidy nenávratně poškozují zdraví. Zemědělci, kteří s nimi přichází nejvíc do kontaktu, si nesou v organizmu trvalou stopu; navíc nemalé procento zničujícícímu dlouhodobému působení dokonce podlehne.
- Pesticidy způsobují kožní onemocnění, otravy (žaludeční potíže, závratě, slabost), ochrnutí dolních končetin, ovlivňují funkci jater a ledvin, stojí za problémy s dýcháním, zvyšují možnosti propuknutí rakovinného bujení
- Oslabují funkci hormonů v těle u zvířat i lidí; zhoršuje se jejich schopnost rozmnožování
- Zvyšují možnost vzniku cukrovky, především u těhotných; u nenarozených dětí pak ovlivňuje vývoj mozku
- Ovlivňují hromadění toxických metabolitů, zpomalení biologických procesů lidského těla
- Hmyz se díky nim stává odolnější, ale také negativně působí na opylovače
- Ohrožují přirozený výskyt zvířat a rostlin v krajině
- U zvířat působí též na jejich psychiku (požírání vlastních mláďat apod.)
- Těžko se rozkládají, a pokud už se tak děje, výsledkem jsou mnohdy ještě toxičtější prvky
Pesticidy znečišťují půdu, vodu i vzduch. Otázka, proč se tedy vůbec používají, je logická. Souvisí to s výnosy a rostoucí lidskou spotřebou. Dávka pesticidů sníží hospodářské ztráty a zlepší se kvalita vypěstovaných produktů. V některých případech se takto zajistí delší trvanlivost a životnost, protože je před škůdci a chorobami chrání i po sběru. Zemědělské plodiny se díky pesticidům pěstují i v nepříznivých podmíkách, kde by se jinak nevyskytovaly..
4. listopadu probíhá den bez pesticidů. Připomíná a upozorňuje na alternativy k těmto látkám.
Pesticidy v pitné vodě
Současný stav průmyslu a zemědělství se odráží na stavu vody – povrchové i podpovrchové. S kontaminací vody dochází k biologické nerovnováze, zanechávají ve vodě toxické stopy a ovlivňují samočistící schopnost vody. Do lidského organismu se tak dostanou nejen prostřednictvím potravy, ale také ve sklenici vody.
Limity pesticidů ve vodě upravuje zákon. Nevyskytují se v takovém množství, aby mohly jednorázově poškodit zdraví, ale jak už bylo zmíněno – postupně se v těle hromadí a během života se jich může naskládat už výraznější množství.
"Čisté" biopotraviny
Nulový obsah pesticidů v produktech bude zanedlouho nepravděpodobný, protože přírodní koloběh jimi bude prosycen skrz na srz. I potraviny v kvalitě BIO, která používání pesticidů vylučuje, se tak stanou obtížně vypěstovatelnými. Do teď byl jejich výskyt u BIO produktů až čtyřikrát menší než u konvenčních plodin.
Mezi pesticidy se řadí přípravky, které hubí roztoče, řasy, stromy a keře, ptáky, ochraňují před houbovými chorobami, ničí rostliny (plevel), hmyz, měkkýše, ryby a hlodabce. V následujících letech by mělo dojít k eliminaci těch nejnebezpečnějších. V ekologickém zemědělství se využívají biologické procesy rostlin a využívání syntetických pesticidů není povoleno. Ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům je založena na správné agrotechnice, biologických metodách, přípravcích rostlinného původu.
GMO: geneticky modifikované potraviny
Genetická modifikace rostlin směřuje k vytvoření superodolných rostlin, díky nimž vzrostou výnosy a plodiny budou navíc v perfektním stavu. Zjednodušení pěstování je však finančně náročnější.
Úpravy se však neprojevily v tom, aby se choroby a neduhy rostlinám vyhýbaly, ale byly upraveny tak, aby snášely vyšší příděl pesticidů. Látky v nich ulpívají a zvyšují kuříkladu pravděpodobnost výskytu rakovinného bujení. Spekuluje se také o snížení odolnosti organismu a tím o vzniku alergií.
O rizicích GMO probíhají vášnivé diskuze. Jejich tématem bývají hlavně tři největší rizika: přenos odolnosti vůči antibiotikům z modifikovaných organismů na bakterie, přijímání cizí genetické informace do vlastní DNA, zdražení osiva kvůli úpravám a tedy růst ceny potravin.
Fungovalo by to bez pesticidů? A proč lidé sami proti sobě využívají jedy, když je chemická zátěž předávána dalším generacím a pesticidy jsou všudypřítomné?
Ochrana zemědělským plodin jakožto potravin nezbytných pro život je důležitá, avšak jak velké riziko jsme pro to třeba podstoupit?
Poslední
komentáře u článků
Diskuse k článku