Seriál bylinková zahrádka: Šalvěj

Šalvěj je menší keřík s výraznými fialovými květy, omamnou vůní a velkou léčivou silou. Posiluje celé tělo, ať už jako čerstvá ingredience nebo sušená součást bylinkových čajů. V květináčích zdobí mnoho balkónů, ale snadno ji vypěstujete i na zahrádce. A když už budete mít dost čajů  a odvarů, přidejte ji do jídla. Chutná totiž stejně dobře, jako voní!

Odkud šalvěj pochází?

Šalvěj znají moc dobře na Balkáně a kolem Středozemního moře. Ve své domovině je populární i dnes, rozšířila se ale do širého okolí, ne však výš, než do nadmořské výšky 800 metrů. Najdete ji třeba i ve Francii v proslulé oblasti Provence, kde svou modro fialovou barvou zapadá k levandulovým scenériím. Vůni ani léčivými účinky se jí nenechá zahanbit.

Zasejte šalvěj tak, abyste sklidili

Šalvěj není náročná a téměř na jakékoliv půdě doroste do výšky 30 – 100 cm. Daří se jí na sluncem zalitých místech, takže jí nevadí suché prostředí. Nejlépe se urdí na hlinitopísčité propustné půdě.

Semena není problém sehnat v zahradnictví, hobby marketech nebo internetových prodejnách. Do venkovního prostředí se vysazují v květnu a říjnu, ale k jarnímu přesazení si je lze předpěstovat v pařeništi nebo v plastové vaničce za oknem. Dostatek světla pak vyžaduje i vzrostlá šalvěj.

Nejčastější důvod, proč se nedaří pěstovat rostliny šalvěje ze semen, bývá hloubka jejich výsevu. Pro orientaci se můžete řídit radou některých zahradníků, kteří tvrdí, že semena by se měla zasévat do hloubky, která je čtyřnásobkem jejich velikosti.

Pokud semena pouze rozmístíte po povrchu bez další vrstvy hlíny, pak riskujete jejich vyschnutí. Klíčící semena by tak byla zničena a nepomohla by jim ani následná zálivka. Hlídejte tedy hlavně dostatek vláhy, aby vzešly silné a kvalitn budoucí voňavé snítky.

Voňavé keříky šalvěje

Bohatě větvený keřík šalvěje nevyroste sám od sebe, musíte na něm pracovat. Správnou cestu představuje zaštipování výhonků, díky kterému se rostlina větví.

Při pěstování šalvěje v květináči mohou začít žloutnout listy, což značí málo prostoru pro kořenový systém.
Růstu neprospívají ani mrazy. Šalvěj patří mezi víceleté bylinky (trs se obnovuje až pět let), proto rostliny nezapomeňte přikrýt chvojím, které je před nízkými teplotami ochrání.

Zdravá nať šalvěje bez kazů

Šalvěj přispívá k nejvoňavějším měsícům bylinkové zahrádky – květnu, červnu a červenci. Stejně jako ostatní bylinky se v tomto období dostává do vrcholné kondince a obsahuje nejvíce prospěšných látek. Nejvíce se projevují na rostlinách těsně před rozkvětem. Poznáte to hlavně na snítcích šalvěje posbíraných v suchých a slunečných dnech.

Sklizeň šalvěje

Šalvěj se sklízí dvakrát do roka a při větším objemu se šalvěj sklízí rovnou po celých trsech. Uříznou se asi 10 cm nad zemí a při teplotách 30 – 35°C se usuší. V průběhu se bude vytrácet svěží barva, až nať dospěje k šedozelené barvě s plstnatými listy.

Kromě sušení lze šalvěj uchovat zamrazením nebo naložením do octa či oleje.

Šalvěj prospívá z moha pohledů 

• Možnost využití voňavé šalvěje se nabízí několik. Už při svém růstu vypadá dekorativně, ovšem pokud ji zařadíte do věnců a podobných vazeb, rozhodně uděláte dobře. Pevné lístky šalvěje příliš nevadnou a ve společnosti dalších bylin vypadají pěkně ve věncích a girlandách.
• Bylinková zahrádka nabízí mnoho rostlin, které využijete v péči o tvář. Šalvějové odvary patří mezi tzv. adstrindgentní, tedy stahující přípravky. Na výtažky ze šalěje narazíte v zubních pastách, protože na zubech působí jako přírodní bělidlo. Sami si tak můžete doma připravit ústní vodu, která ošetří bolavá místa v dutině ústní a ještě vybělí zubní sklovinu. Antibiotické účinky oceníte i při kloktání v případě bolesti mandlí a problémům s dásněmi.
• Odvary se používají při péči o pokožku postiženou kožní plísní. Šalvěj by tak neměla chybět mezi bylinkami nikomu, koho tyto problémy sužují. Vyplatí se totiž i jako prevence. Nanejvýš vhodná je při péči o chodidla.
• Kromě čaje z šalvěje se připravuje ještě šalvějové víno. Zklidňuje nervovou soustavu a prospívá nízkému krevnímu tlaku. Příprava není vůbec složitá. Pokud máte litr kvalitního vína a několik snítek šalvěje, klidně je do něj můžete naložit a nechat týden odstát. Pro doplnění se vkládá několik sušených snítek, ale ty nejsou nezbytně nutné. Po týdnu přecedíte a je hotovo.
• Šálek šalvějového čaje po vydatném jídle usnadní trávení, zabrání nadýmání a trávící soustavě prospěje při průjmu.
• Šalvěj nechybí v čajových směsích, které slibují klidný a vydatný spánek nebo celkovou psychickou pohodu. Ono to vlastně spolu docela souvisí. Pokud uděláte ze šalvějového čaje večerní rituál, výsledky se jistě brzy dostaví.

Zužitkujte čerstvou šalvěj

I když květy rostlinu vysilují, mají také využití. Přidávají se do salátů, a to nejen jako ozdoby. Čerstvé lístky zase dodají lahodnou chuť nejrůznějším nádivkám. Méně zdravým tipem je příprava smažených jednohubek, kdese lístky obalují v těstíčku.

Rizikem šalvěje je vysoký obsah éterických olejů. Naštěstí se ale vařením eliminují. U kloktání ale jejich obsah nepřekáží.

Šalvějový kouř

Zapalování bylin nebylo v dřívějších dobách nic zvláštního. Od doutnající šalvěje si předkové slibovali vyčištění domova, hlavně v případě, že se jednalo o nový příbytek. Bez obav, nebudeme přidávat návody na pochybné rituály, ale na něco příjemnějšího.

Díky šalvěji totiž můžete zpříjemnit klima ve starých, ne zrovna voňavýche prostorách. Dříve si s nimi naši předkové  poradili snadno: jednotlivé stonky šalvěje svázali do malého snopu, pro který byla připravena hlubší miska s pískem. Do něj se zabořil, na horní straně zapálil a nechal doutnat. Zadusit jej lze vodou, protože do příštího použití opět vyschne.

Dnes už se tato technika s příchodem nejrůznějších osvěžovačů vzduchu nepoužívá. Pro chaty a stará obydlí to může být ale praktický tip.