Těžký boj proti smogu a proti prachu ze znečištěného ovzduší

Kvalita ovzduší se nejčastěji řeší v zimě, kdy v nižších polohách panuje inverze. Ve spojení s topnou sezónou a hustým silničním provozem je pak problém na světě. Tuhé znečišťující části (prach) a chemické znečištění (smog) způsobují zdravotní problémy a celkově ovlivňují kvalitu života. Vyloženě čisté a zdravé prostředí se v současnosti hledá těžce, můžete ale zkusit udělat vše pro to, abyste dýchali o něco čistší vduch.

Cesta k němu vede ale zase po silnici – musíte pryč z města, daleko od průmyslových zón a továren. Ani na venkov však už není stoprocentní záruka, že hlubokými nádechy dostanete do plic jen čistý vzduch.

Smog tíží města i celé oblasti

Obrázky z Číny působí až děsivě: zamlženými ulicemi se prochází davy v rouškách, aby se jim do plic nedostával prach a další škodliviny, kterými je vzduch nasycený. Mlha totiž není kondenzovaná pára jak ji známe my, ale zřetelně rozeznatelný prach a smog. Takové problémy netrápí jen Číňany a pro příklad není třeba chodit daleko. Své by mohli vyprávět obyvatelé severu Moravy a severu Čech – průmyslových oblastí, jež jsou u nás tímto problémem stiženy nejvíc. Následují je velká města s fabrikami, která se při inverzi stávají uzavřenými nádobami.

A obyvatelé trpí. Sýpou, špatně se jim dýchá, oči pálí a pociťují celkovou únavu. Zejména u dětí a starších lidí se pak projevuje snížená obranyschopnost, kdy jedna nemoc následuje druhou.
Jistá míra látek ve vzduchu je přípustná a nemá na nás žádný vliv – běžně se nachází v přírodě, patří k procesům a pochodům. Fotochemický smog ale vychází z lidské činnosti a člověk tak sám komplikuje život. Nejen však sobě, protože se takové podmínky odráží i na komplexním stavu přírody.

Oblasti postižené smogem: nejvyšší míra oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého, oxidu dusíku, prachových částic, těkavých organických látek a ozónu (dohromady tedy smogu) bývá pravidelně trápí Ostravsko, Ústí n. Labem a okolí, Brno nebo Prahu (tj. průmyslové oblasti a lokality s hustým silničním provozem).
Zdrojem ale nejsou jen velké průmyslové společnosti a hustý provoz. Značnou mírou přispívá i vytápění domácností (proto dochází ke zhoršení na začátku topné sezóny).

Méně nápadný letní smog

Letní parna odhalila ještě jeden fenomén, který v našich končinách nebýval tak častý a výrazný – letní smog. Jedná se o přízemní ozon a je až sekundárním projevem, protože vzniká jako produkt reakce látek ve vzduchu. Nahrává mu mírné proudění vzduchu, intenzivní sluneční záření, vysoké teploty a nízká vzdušná vlhkost – přesně tak, jak tomu bývá v horkém létě. V noci dochází k částečnému rozptýlení díky přestávce v některých procesech.
Na zdravotním stavu se projevuje podrážděním očí a nosu, kašlem, podrážděním hrdla a malátností. Výjimečný není ani pocit tlaku na hrudi a bolest hlavy.

Jaké chování doporučují lékaři pro takové podmínky? Snížení fyzické námahy, nepřepínání se, klid a dostatek tekutin.

Proti smogu legislativou a odpovědností

Shodne se na tom většina odpovědných – musí se snižovat množství smogových částic. Na čem už se ale neshodnou je právě ta podstatnější a obtížnější část, tedy způsob, jakým se to nude provádět.
Je to ale nezbytně nutné, protože netrpí jen lidé, ale také zvířata a negativní vliv mají škodliviny ve vzduchu i na rostlinstvo. Představa, že se lidstvo tráví samo (z několika směrů), je děsivá.

Svou roli má při vzniku smogových situací i sama příroda. Konkrétně v tomto případě se to týká proudění vzuchu nebo nadmořská výška.

Nebezpečný polétavý prach

Zákeřné jemné prachové částice se vážou na karcinogenní látky (polycyklické aromatické uhlovodíky) a ty stojí nejen za onkologickým onemocněním, ale i za bronchitidami u předškoláků, nepříznivým vývojem těhotenství v jeho počátku a neplodností u mužů. Zrychluje stárnutí buněk a dlouhodobý pobyt v takovém prostředí se zapíše hluboko do organismu.

Zmírnění fyzické aktivity je nutnost. Je také potřeba dodávat tělu kvalitní stravu bohatou na antioxidanty (vitamíny A, E, C, B2, B15, selen, zinek, mangan, beta, bioflavonoidy (resveratrol v červeném vínu), některé druhy tříslovin (z čajovníku čínského), enzymy (koenzym Q10) a některé aminokyseliny (taurin).
Obsahují je je např. borůvky, modré hrozny, červené víno, ostružiny, maliny, černé jeřabiny, česnek, rajčata, brokolice, mrkev, zelená koření (např. medvědí česnek, řeřicha, pažitka, libeček, petržel), čaj (černý, žlutý, zelený, bílý), rybí tuk, kvalitní krůtí maso nebo losos.

Pro mnoho lidí je čistička vzduchu už nezbytností, další ji možná budou potřebovat už zanedlouho. Problém sice nevyřeší zcela, dětem, seniorům a nemocným ale zpříjemní život. Na Ostravsku dokonce probíhal nákup těchto zařízení do školek a nemocnic s přispěním státu.
Není ale samospásným řešením. Je jen střípkem do mozaiky.

Ničíme se sami, pomalu, ale vytrvale. Průběh je jasně viditelný a zatím nechává populaci v klidu.