Jak pěstovat marantu

Maranta v divoké přírodě

Maranty ve své domovině rostou v přízemním patře tropických lesů a na okrajích bažin. Jsou velmi dobře adaptované na stín, neboť do podrostu tropického lesa pronikne jen malé množství světla. Marant ve volné přírodě existuje asi 15 druhů. Jméno maranta získala po italském botanikovi Bartolomeu Marantim.

Maranta v obývacím pokoji

Maranta patří mezi nejkrásnější pokojové rostliny. Postupně se rozrůstající keříček nás potěší nádhernými, velkými listy s barevnou žilnatinou. Dorůstají do výšky 30 až 40 cm. Na jaře nebo v létě rozkvétá. Kvítky jsou bílé, drobné a celkem nenápadné. Krása rostliny tak spočívá v listech. Marantu lze přivázat k tyčce, ale spíše se jí bude dařit jako půdopokryvné rostlině. Svěšené listy připomínají ruce sepjaté k modlitbě, odtud pramení ryze český název pro marantu ‒ modlivka. Na noc totiž maranta své listy svinuje.

Roste v polostínu a preferuje teplo

Marantu pěstujeme v polostínu, neboť nesnáší přímé sluneční záření. Je tak zvyklá ze svého přirozeného prostředí, v tropickém lese totiž příliš světla není. Maranta rovněž vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost. Substrát, ve kterém roste nesmí vyschnout. Je-li vystavena slunci, listy ztrácejí svou pestrost. Je náročná na teplo, teplotní výkyvy ovšem nesnáší. Optimální teplota pro pěstování je 20 °C, plná krása maranty se však rozvine při teplotách 25 až 30 °C. V zimě se doporučuje snížit pěstební teplotu až na 15 °C. Teplota nesmí ani v zimě klesnout pod 10 °C. V chladu listy maranty hnědnou a usychají. Maranta je ideální rostlina do terária nebo malého pokojového skleníku. Marantu lze pěstovat i hydroponicky. Při adekvátní péči poroste mnoho let.  

Nároky na půdu

Marantu pěstujeme v půdě s obsahem listovky a rašeliny. Preferuje kyselejší půdu. V květináči musí být drenáž, použijeme vrstvu oblázků nebo keramických střepů, aby maranta neuhnívala.

Zálivka a množení

Marantu pravidelně ošetřujeme pomocí rozprašovače měkkou vodou. Ideální je dešťovka. Tvrdá voda z vodovodního řádu může na listech zanechat nevzhledné skvrny. Voda na zalévání by měla mít pokojovou teplotu. Každý den kontrolujeme, zda substrát příliš nevysychá. V suchu začnou marantě opadávat listy. Přelití ovšem maranta nesnáší. Přihnojujeme jednou za 14 dní minerálním hnojivem. Množí se řízky, poléhavé stonky rovněž vytvářejí kořínky. Marantu přesazujeme zhruba jednou za dva roky. Roste docela pomalu.

V zimě se omezuje zálivka a rostlina se ukládá k vegetačnímu klidu. Na jaře zbavíme rostlinu odumřelých listů, podpoří se tím její další růst. Přesazujeme v časných jarních měsíců. Nové rostlinky oddělíme roztržením kořenového balu. Při této činnosti nás možná překvapí, že maranta vytváří podzemní hlízky. Každá nová rostlinka by měla mít jeden výhon. Marantu lze množit i řízkováním. Ty zakoření za několik týdnů. Nové rostlinky je třeba překrýt mikrotenovým sáčkem, aby se udržela dostatečně vysoká vzdušná vlhkost.

Přečtěte si i další články o pokojovkách:

• 6 důvodů, proč na počtu rostlin v interiéru rozhodně nešetřit
• 8 pokojových rostlin, které doma navodí pravou jarní atmosféru
• Domácí štěstí – nenáročná pokojová rostlina
• Zamiokulkas: Jak pěstovat