Zahradní jezírka čelí v létě nástrahám. Jaká je správná údržba jezírka?

A co jezírko? Hrozí nějaké nebezpečí v období veder pro naše zahradní jezírka? Ano, rizika tu jsou. Často se na nás obracejí lidé, že jim uhynuly z ničeho nic některé ryby a že nevědí, proč se tak děje.  Jakým způsobem ohrožují letní tropy zahradní jezírka a jejich rybí obyvatele? Těch faktorů je vícero. Pojďme si je přiblížit a najít na ně řešení.

Vlna po sobě jdoucích tropických dnů a rizika v zahradním jezírku

To je období, kdy několik dnů po sobě neklesne denní teplota pod 30 °C. V tomto období hrozí především přehřátí vody. U jezírek, kde jsou pobřežní zóny  a mělčiny, je tohle riziko mnohonásobně větší, voda se tady nejvíce přehřívá. Tím nedochází k její cirkulaci a tvoří se zde vláknitá řasa. Nefunguje ani argument, že v pobřežní zóně jsou rostliny, které čistí vodu. Jednak se vegetační doba chýlí ke konci a za druhé vysoká teplota vody může růst rostlin zastavit. Zbavit se vláknité řasy v pobřežních zónách lze snadno mechanicky, k tomu nám pomůže ATTACK POND. Důležité je dostat co nejvíce vláknité řasy z jezírka ven, protože při jejím rozkladu dochází k úbytku kyslíku. Pro zabránění opětovného růstu je vhodné použít kvalitní přípravky proti řase.

Při vysoké teplotě vody se zrychlují rozkladné procesy organických nečistot, které jsou primárně aerobní, tedy spotřebovávají kyslík. Velká tvorba organického zatížení i úhyn organismů (fytoplankton, zooplankton a planktonní mikroorganismy) v teplé vodě bývá doprovázena tvorbou pěny na hladině. Bohužel s rostoucí teplotou vody, klesá rozpustnost kyslíku a to může ohrozit ryby v jezírku. Při teplotě vody nad 27 °C se už mějte na pozoru, hlavně při použití přípravků na zelenou vodu. Nejodolnější k deficitu kyslíku jsou karasi naopak nejcitlivější jeseteři.

Mnoho majitelů jezírka se domnívá, že když mají vodopád nebo potůček, že se voda okysličí. Bohužel na přímém slunci v letních horkých dnech ani moc ne. Spíše dochází k odparu a voda v jezírku se ještě více ohřívá. Proto doporučujeme vodopád či potůček zapínat pouze přes noc. Rovněž cirkulace vody filtrací by měla v tropické dny jít pouze přes skimmer, aby se nám neohřívala voda u dna. Velmi vhodné je dát do jezírka vzduchování s velmi jemným difuzérem. Je potřeba, aby bublinky vzduchu byly co nejmenší (tím se rozpustí více kyslíku ve vodě zahradního jezírka). Sání do kompresoru vzduchování umístěte někam, kde je větší chládek, či do stínu, zaskládejte kameny a zabraňte nasávání sálajícího horkého vzduchu.

Jak ovlivňuje jezírko počasí před bouřkou a následně pak samotná bouřka?

Druhé nebezpečí přináší bouřky. Nejrizikovější jsou přírodnější jezírka, kde je voda zakalená ať dispergovanými organickými částečkami, nebo zelenou jednobuněčnou řasou. Ohroženy jsou především ryby. Když se tvoří bouřka, klesá tlak vzduchu.

To znamená, že klesá rozpustnost kyslíku ve vodě. S vysokou teplotou vody je to smrtelná kombinace, kterou poznal nejeden rybníkář. Rovněž pokud se zatáhne (sníží se sluneční svit) na několik dní, může dojít k odumření fytoplanktonu (zelená jednobuněčná řasa) v jezírku. Tím se nastartuje v teplé vodě okamžitý rozklad, což vede k další spotřebě kyslíku. Následný silný liják či kroupy mohou být činitelem, který také může zahubit část fytoplanktonu, a to vede opět díky jeho rozkladu k poklesu obsahu kyslíku ve vodě zahradního jezírka.

Jak ovlivňují bouřky a letní vedra chemismus vody zahradního jezírka?

Pokud je jezírko na přímém slunci a voda se přehřívá, dochází k rychlým katalytickým reakcím organického materiálu. Většinou se jedná o oxidační reakce (spotřebovává se kyslík). Díky faktorům sepsaných výše se obsah kyslíku rapidně snižuje, což vede hlavně u dna mělčích jezírek ke vzniku anoxických podmínek, stoupání pH nad 8,5 a tvorby amoniaku, který se spolu se vzrůstajícím pH mění z rozpustného iontu amonného na neiontovou formu, která je pro ryby toxická. Efekt toxicity pro ryby je následný. Ryba při trávení bílkovin produkuje amoniak, který odchází žábrami do vody. Pokud je ve vodě vyšší koncentrace amoniaku než v krevní plasmě ryb, neodchází s klesajícím koncentračním gradientem amoniak z krve ryb přes žábry do vody, ale hromadí se právě v krevní plasmě až do koncentrace, kdy dojde k autointoxikaci a úhynu.

Co dělat, když začnou ryby v jezírku troubit na hladině?

Díky nedostatku kyslíku polykají ryby u hladiny vzduch.

• Skrápějte zahradní hadicí hladinu jezírka studenou vodou z řádu.
• Dobré je mít v mrazáku pár PET láhví se zmrzlou vodou a ty vhodit do jezírka. Tohle je celkem efektivní u menších jezírek, kde nejvíce hrozí přehřátí vody.
• Umístěte do jezírka vhodné vzduchování.
• POZOR na dopouštění ledové studniční vody! Jednak ve studniční vodě není kyslík, ale hlavně při nárazovém poklesu teploty vody
  v jezírku cca o více než 5 °C dojde ke zpomalení metabolismu u ryb
  a tvoří se plyny (zvětšení či nafouknutí dutiny břišní) a to má za následek intoxikaci amoniakem z natrávené potravy a také tvorbu hematomů (krevních podlitin pod kůží), což vede k úhynu.

Proč se právě v létě tak daří nežádoucím řasám v jezírku a jak jejich výskyt omezit?

Léto, to je sluníčko, prázdniny, koupání – prostě pohoda. Kdo má jezírko, které svým rozměrem dovoluje osvěžení, tak se nenechá dvakrát přemlouvat do něj hupsnout.

A pokud je to přímo jezírko koupací, tak v něm v létě trávíme téměř každý den. Co nám však může koupání v jezírku znepříjemnit? Řasa ve formě jednobuněčné, tedy zelené vody nebo vláknité řasy, která se při vodním dovádění trhá a uvolňuje v chuchvalcích do celého vodního sloupce.

Má řasa v létě nejlepší podmínky pro růst?

Ano, řasa by měla mít nejlepší podmínky, a to hlavně díky třem faktorům:

Tím prvním faktorem je délka slunečního svitu, kdy jsou dny v letních měsících nejdelší a noci nejkratší.

Druhým faktorem je teplota vody, která v létě často atakuje i 30 °C u hladiny nebo v mělčinách.

Třetí faktor jde ruku v ruce s druhým, jedná se o dostatek živin. V létě do jezírka napadá spousty živin, ať už je to pyl, prach se spory řas, hmyz. Krmení ryb a jejich metabolické odpady mají dosti velký vliv na dostupnost živin pro růst řas.

Proč nám roste v jezírku řasa, i když v něm máme rostliny
a dobrou filtraci?

Často se stává, že naše jezírko má dostatečně velkou filtraci, je osázeno mnoha rostlinami, je prosté mělčin, hluboké více než 1,5 metru, je v něm minimální počet ryb, zdrojová voda z řádu, osvit pouze část dne, zkrátka vše, jak má být dle odborníků na realizace jezírek. A přesto se Vám v jezírku objeví vláknitá řasa, která rychle pokazí letní idylku.

Někdy se kupodivu stane, že dva sousedé mají velmi podobné jezero od stejné realizační firmy, stejnou technologii, zdrojovou vodu i stáří, ale i tak má jen jeden z nich vodu krásnou bez řas, a druhý nikoliv.

Proč se tak děje? Odpověď není zrovna jednoduchá. V první řadě je dobré si připomenout, že jezírko není bazén s mrtvou vodou, ale „živý organismus“.  V tomto organismu působí mnoho faktorů, které mají vliv na růst vláknité řasy, a tyto faktory jsou velmi úzce propojeny. Pokud se cokoliv naruší, může to být impuls pro rozbujení řas v jezírku. Stačí přívalový déšť (může spláchnout do jezírka nečistoty z okolí), pyl, několik po sobě jdoucích horkých dnů, kdy teplota vody pár centimetrů pod hladinou přesáhne 28 °C, velký rozdíl teplot během pár dní, dopouštění vody ze studny během veder (ve studnách se v suchém období zakoncentrovávají prosáklé minerálie a hnojiva) a větší nápor koupajících.

Těch činitelů, které mohou být impulzem pro rozvoj řas v jezírku, je mnoho. Jejich efekt se navíc ještě násobí, pokud se jich sejde několik naráz. Samozřejmě větší zahradní jezírka jsou stabilnější vůči výkyvům než menší, například pod 10 m3 vody. Taky stáří jezírka nám toho dost napovídá. První dva roky po realizaci se řasy v jezírku moc neobjevují. Zlomový bývá třetí až pátý rok. Od pátého roku stáří jezírka je již vše zaběhlé a stabilní. Pokud se provádí správná údržba, je vše v pořádku. Majitel již své jezírko pozná a rozumí mu a ví, že několikamilimetrový porost řasy jezírku esteticky neublíží.

A jak mít během léta čisté jezírko bez řas?

V létě, nejteplejším období v roce, jedou v zahradním jezírku veškeré biologické pochody na plné obrátky. V jezírku vzrůstá obsah živin, které se do vody dostávají ze vzduchu na prachových částicích, při deštích, krmením ryb, pylem, odkvetlými a odumřelými částmi rostlin. I při koupání v jezírku vnášíme určité množství živin.

Pokud má jezírko dostatečně velkou filtrační kapacitu, zvládá tenhle enormní nápor živin ve vodě celkem obstojně. Ale pokud ji nemá nebo se nějak naruší, okamžitě toho využijí řasy. Nejstarší a nejjednodušší rostliny, které se do vody dostanou spadem ze vzduchu, pomocí ptáků atd. a okamžitě začnou hospodařit s volnými živinami ve vodě. Řasa velmi rychle roste a jediná výhoda jejího růstu je, že snižuje obsah živin ve vodě jezírka.

Při markantním nárůstu je však mnoho nevýhod. Řasa ohrožuje ryby například výkyvy pH, možným deficitem kyslíku, rizikem udušení hlavně v porostech vláknité řasy. Své o tom vědí chovatelé jeseterů. A v neposlední řadě řasa snižuje estetickou hodnotu jezírka. Pro někoho ale zase několikamilimetrový porost krásně zelené řasy naopak estetičnost vodního prvku zvyšuje. Rozlišujeme mnoho druhů řas.

Abychom výskyt řasy v jezírku v letních měsících omezili, musíme se o něj starat.
A to tak, že se snažíme omezit přísun živin do jezírka. Prachové imise a pyly asi neomezíme, ale rozhodně zvládneme odstraňovat odumřelé části rostlin, střídmě krmit naše šupinaté kamarády, čistit skimmer a mechanické části filtrace, vysávat kaly a nečistoty ze dna jezírka.

Při odstraňování nečistot ze dna jezírka je perfektním pomocníkem Attack Pond, který dokáže dostat nečistoty z kačírku či mezer mezi kameny.

Po čištění pomůžete biologickým procesům v jezírku přidáním bakterií Bacter Pond. Pokud se přesto začne řasa tvořit v tak značné míře, že nám bude takřka doslova přerůstat přes hlavu, musíme použít kvalitní přípravky.

Do jezírek rostlinných, kde je několik druhů leknínů, použijte Kata Pond.
Do jezírek s minimem rostlin nebo koupajících se hodí Super Pond.

Řasa jednobuněčná, tedy zelená voda v jezírku, vzniká při nedostatečné filtrační kapacitě. K její eliminaci je z dlouhodobého hlediska vhodné zvětšit filtrační technologie.

K rychlému odstranění zeleného zákalu je možné použít Brilliant Pond, ale zde pozor při vysokých teplotách vody (nad 26 °C) a značné zarybnění jezírka. Přípravek srazí značnou část zákalu z vodního sloupce ke dnu, kde okamžitě dochází k rozkladným procesům sražených nečistot. Při těchto procesech se spotřebovává kyslík, což může být riziko. Kyslíku je v teplejší vodě méně než ve studené
a v teplejší vodě jsou i biologické mechanismy spotřebovávající kyslík značnější než ve studené, tak pozor na to.

Pěkné léto u čisté vody přeje Home Pond.