Asfaltové pásy jsou skvělou hydroizolací na střechu i do základů

Použití asfaltových pásů se nejčastěji spojuje s plochými střechami. Asfalt sám o sobě patří mezi nejstarší hydroizolační materiály, jeho použití je tedy ale širší. Kromě krytiny najde uplatnění jako spodní vrstva, jež zamezuje pronikání vlhkosti do stavby. Při použití je však třeba brát ohled na podmínky a celý systém, v němž bude důležitou součástí.



 

Obě izolace jsou velmi důležité. V minulosti se hojně používal dehet, jenž však ustoupil praktičtějšímu asfaltu. Použít jej lze nejen ve formě tolik populárních pásů, ale třeba i jako nátěry či stěrky. Aplikace vyžaduje sice trochu úsilí, výsledek pak ale stojí za to a můžete se na něj spolehnout dlouhá léta.

Co jsou asfaltové pásy a kdy se používají

Asfaltový pás vytváří jednolitou vrstvu, která odolává všem rozmarům počasí a nepoškodí ji ani silné a dlouhotrvající deště. Největší výhodou je možnost použití na plochých střechách, kde díky nim jednoduše nezateče ani kapka. To je však zároveň i nevýhodou – neprodyšnost, kvůli které jsou zase ceněny krytiny skládané. 
Základ tvoří asfaltová směs s příměsí nosné vložky. Sehnat můžete levnější i dražší varianty, ovšem platí, že zrovna na izolaci se rozhodně nevyplatí šetřit.

Asfaltové pásy – výhody:

• odolnost: nepovolí při velkých mrazech, snáší déšť i silné poryvy větru. Pokládají se ve vrstvě silné až 9mm, díky čemuž jsou odolné i mechanicky. Od vlínající vody izolují také na jedničku. 
• lze použít s polystyrenem: pokud se rozhodnete nejdříve tepelně izolovat a na to položit asfaltový pás, pak vězte, že s nejčastěji používaným izolačním materiálem se asfalt snáší velmi dobře.
• vzhled: možná trochu nečekaný bod, avšak moderní břidličný posyp je přijatelný i z tohoto hlediska.
• snadné opravy: jedná se o dostupný a často používaný materiál, proto jsou jeho opravy většinou jednoduché.
  
  

 

Asfaltové pásy – nevýhody:

• hmotnost: pokud srovnáváme s dalším často používaným materiálem, kterým jsou fólie, pak se jedná o těžký materiál.
• problém při vysokých teplotách: léto asfaltu nesvědčí. Dochází ke změknutí hmoty a někdy i k poškození ochranného posypu.
• způsob pokládky: ta probíhá natavováním plynovým hořákem. Jeho působení musí být krátké, ale intenzivní, aby nedošlo k poškození vrstev. Spoje musí být dokonale přetaveny, což se pozná výlitkem asfaltu ze spáry.

Druhý asfaltových pásů

 

TYP	ŽIVOTNOST	HLAVNÍ RYSY
oxidovaný	5 - 20 let	bez modifikačních přísad v průběhu let se stává tvrdší a křehčí zároveň
elastometrický	20 - 50 let	odolnost proti změne tvaru, prasklinám a stárnutí nejpoužívanější přísada polymeru styren-butadien-styrenu (= tvarová paměť)
plastometrický	až 50 let	přísadou polymerů plastů vysoká přilnavost pomalé stárnutí

 

Dále rozlišujeme asfaltové pásy s vložkou z asfaltu bez příměsí a bez krycí vrstvy, s oboustrannou vrstvou asfaltové směsi do tloušťky 1mm a nad 1 mm.

Samolepící asfaltové pásy

Kromě klasických pásů lze použít i samolepící. Jejich výhoda spočívá v minimálním riziku poškození tepelných izolací či jiných konstrukcí (dřevěných, plastových…). Natavování se totiž děje až ve druhé vrstvě pásu. Ušetříte tím tak čas i finance vynaložené na spotřebu plynu. Oproti mechanicky kotveným pásům je povrch výrazně hladší a rovnější.

Asfaltové pásy kromě ochrany před nežádoucí vodou a vlhkem slouží také jako obrana proti radonu. Na trhu jsou k dispozici jednovrstvé a dvouvrstvé asfaltové pásy, a právě kvůli radonu je doporučeno používat ty silnější. V případě použití slabšího je nasnadě řešení použitím další vrstvy jako ochrany před pnutím v betonových deskách např. velmi tenkou hliníkovou fólií.