Žížaly v domácím kompostéru – pomocníci k nezaplacení

Kompostérů, tedy zařízení, ve kterých lze vyrábět biohnojivo, je několik druhů. V jednom z předchozích článků jsme si představili domýcí kompostování a jeho výhody i nevýhody. Specifickým typem domácího kompostování je ale výroba kompostu ve vermikompostérech za pomoci speciálních žížal. Jak kompost ve vermikompostéru vzniká, co nám jeho výroba přináší a proč jsou vůbec žížaly v něm tak dobré? A hlavně – kde tyto žížaly seženeme a kolik vůbec stojí?

Co je to vermikompost

Vermikompost je přírodní substrát, na jehož výrobě se podílejí žížaly. Je bohatý na minerální látky, enzymy(stimulátory růstu) a živiny. Exkrementy žížal mají totiž vyšší obsah auxinových látek, cytokininů (hormonů mládí), giberelinů (hormonů stimulujících růst) a volných aminokyselin než běžný kompost (a samozřejmě i běžná půda). Díky obsahu těchto látek vermikompost podporuje růst rostlin až o 20% více než běžný kompost.

 Výhody vermikompostu:

• zlepšuje strukturu a vývoj kořenového systému rostlin
• obohacuje půdu o mikroorganismy
• zlepšuje retenci půdy (její schopnost zadržovat vodu)
• podporuje klíčení, růst a výnos plodiny
• žížaly pomáhají zmenšit objem kompostovaného materiálu 5 – 6 x
• kompostování s žížalami je 4x rychlejší, než bez nich
• rostliny jsou zdravější, netrpí nemocemi a patogeny
• plodiny mají více vitaminů
• vermikompostem nejde rostliny „přehnojit“

Druhy žížal, které se hodí do vermikompostéru

Pro účely domácího kompostování ve vermikompostérech se hodí žížaly hnojní (Eisenia fetida), žížaly kalifornské (Eisenia andrei či Eisenia foetida) nebo také evropské dešťovky (Dendrobaena veneta). Žížaly, které najdete venku na zahradě, se ale příliš do vermikompostéru nehodí, protože jsou zvyklé a jiné, mnohem „drsnější“ podmínky.

Kde žížaly sehnat a za kolik?

Žížaly stojí obvykle okolo necelé koruny až přibližně do třech korun za kus, v závislosti na druhu, který jsme si vybrali. Dají se sehnat u specializovaných prodejců, chovatelů, v rybářských potřebách a v posledních letech také prostřednictvím e-shopů, které vám žížaly pošlou poštou.

 

Než žížaly do vermikompostéru nastěhujeme

Nejdůležitějšími součástmi při kompostování pomocí žížal je samozřejmě samotný vermikompostér a žížaly. Pokud máme tyto dvě základní složky, je velice důležité připravit žížalám také základní podestýlku, na kterou budeme následně přidávat domácí bioodpad.

Než ale do vermikompostéru žížaly nastěhujeme, jako základ podestýlky můžeme použít půdu, rašelinu, kokosovou drť, trávu, listí, částečně také třeba natrhaný a navlhčený novinový papír.

Žížaly a jejich zabydlování ve vermikompostéru

Jako na každém zvířeti, i na žížalách se ale cestování směrem k vám domů může projevit. Je to ale běžné. Není proto potřeba se lekat, že jsou žížaly po rozbalení krabice mdlé, na vině bývá stres. Kvůli tomu a také dehydrataci mohou ztratit až 10 procent své váhy. Velice rychle se však zotavují a ve vašem kompostu se zabydlí rychle. Proces zabydlování můžeme ještě urychlit tím, že na žížaly posvítíme. Nemají totiž rády světlo, a proto v kompostu zmizí rychleji.

Vhodné prostředí pro žížaly

Žížaly ke svému spokojenému životu ve vermikompostéru potřebují vlhko a tmu. Žížaly sice patří mezi hodně odolné živočichy a přežijí v teplotním rozmezí 7 – 33°C, ideální pro kompostování je pro ně ale teplota 19 – 22°C.

Vlhkost by se měla pohybovat mezi 78 a 82%. To poznáme jednoduše tak, že když vezmeme do ruky trochu kompostu a stiskneme ji, musí být kompost vlhký, ale na druhou stranu z něj nesmí téct voda. Substrát by měl být na dotyk také příjemně teplý. Jestli se rozhodnete mít vermikompostér na balkóně, z těchto důvodů je při extrémním počasí (zima nebo naopak přílišná vedra) dobré přemístit jej například na chodbu nebo do kuchyně

Žížaly spořádají kuchyňský odpad i novinový papír

Po zabydlení se budou žížaly živit našim domácím bioodpadem. Jako potrava jsou pro ně vhodné prakticky všechny slupky, zbytky ovoce a zeleniny, různé rostliny. Chutnají jim ovesné vločky, luštěniny, zbytky chleba nebo třeba také vyluhované čajové sáčky.

Bez starostí můžeme žížalám naložit také třeba hobliny nebo posekanou trávu. Žížaly si pochutnají na papírových ubrouscích, kartonu nebo lepence. Není špatné papírové výrobky ale předtím porosit vodou, aby se mohly lépe rozkládat.

Pozor na citrusy, maso a mléčné výrobky

Někdy se mluví i o krmení žížal kávovou sedlinou nebo potištěným novinovým papírem. Tyto dva prvky ale mohou v některých případech žížalám vadit, takže to chce vyzkoušet. Určitě ale není dobré do vermikompostéru dávat citrusy, maso, mléčné výrobky a cokoli tučného. Ve většině případech mohou žížaly zahubit nebo prodloužit dobu rozkladu na velmi dlouhou dobu. Navíc pokus o kompostování těchto prvků bývá doprovázen nepříjemným hnilobným zápachem.

Čerstvý není vždy dobrý

Dobré je ale zajistit, aby ve vermikompostéru byly zbytky odpadu ve dvou stádiích. Jednu vrstvu by měla tvořit lehce nahnívající potrava a nad tím vrstva zbytků, které ještě nahnívat nezačaly. Jednou za dva dny doporučujeme zkontrolovat, jestli žížaly stíhají potravy zpracovávat.

Žížaly se množí, ale nepřemnoží

Když se o žížaly dobře staráme, za tři až čtyři měsíce nám vytvoří humus. Jejich počet se během té doby může až zdvojnásobit. To ale neznamená, že se musíme bát toho, že se žížaly přemnoží. Délka jejich vývojového cyklu je řádově v měsících. A pokud máte doma vášnivého rybáře, jistě vaši kompostovací snahu ocení. Žížaly se totiž samozřejmě dají použít také jako návnada na ryby!

Přečtěte si také článek o domácím kompostování: Domácí kompostér nejen na zahradu, ale i do bytu

Připravujeme pro vás návod: Jak si doma jednoduše vyrobit vermikompostér?

 

 

Sledujte Chytré bydlení také na Facebooku!