Jak na mšice, obtíž pokojových i venkovních rostlin

Mšice, drobný hmyz, který dokáže nadělat nebývalou paseku. Patří mezi nejrozšířenější a vytrvalé škůdce, proto jakmile se objeví, je potřeba bít na poplach. V případě, že je na lístcích a stoncích objevíte včas, lze s nimi bojovat šetrnou a ekologickou cestou – tedy bez použití zbytečné chemie. Jakmile však dojde k přemnožení, bez průmyslově vyrobeného prostředku se neobejdete.

 
 

Mšice jsou zpočátku malé, a tak by mohlo být obtížnější jejich výskyt zaznamenat. Vytváří ovšem shluky, které zaregistrujete snáze. V průběhu života pak dorůstají až do délky půl centimetru. Během jednoho roku jsou schopni vyprodukovat až 30 nových generací.

Které rostliny napadají mšice

Mšic existuje tolik druhů, že je můžete najít téměř na každé rostlině. Například taková mšice zelená napadá hlavně košťálovitou zeleninu, broskvoňové mšici se pak daří nejen na broskvích, jak by se nabízelo, ale na všech skleníkových rostlinách nebo třeba i paprikách. Nejsou tedy vůbec vybíravé a to své si vždy najdou.
Obecně pak platí, že náchylnější jsou oslabené rostliny nebo jejich části.
Zimu přečkají na hostitelích a na jaře se objeví třeba hned čtyři nové generace.

Jak vypadá mšice velikost 1-3mm hruškovitý tvar těla proměnlivá barva v závislosti na teplotě, ročním období a velikosti kolonie (od žluté až po hnědou) tykadla mají délku cca jako polovina těla nejčastěji se setkáte s bezkřídlým druhem kolonie objevíte hlavně na spodní straně listů a na stoncích

 

Poškozená napadená rostlina mšicemi

Mšice vysávají z rostliny šťávu, čímž dochází k jejímu oslabení. Listy tak pomalu začínají uvadat, ztrácí barvu, kroutí se, dochází k celkovému chřadnutí a později až opadávání. Rády napadají i nové pupeny, jenž už se nestačí vyvinout, a tak vytváří nepravidelné tvary a časem také sesychají. U dřevin se objevuje i kadeření.
U venkovních rostlin napadených mšice se objevuje nezvykle mnoho mravenců. Ty totiž láká vylučovaná medovice. Charakteristický je i tmavý povlak listů.
Kromě vysávání šťávy jsou s mšicemi spojeny virové choroby, které přenáší.

Jak na mšice?

Přírodní predátoři mšic

Nejznámějším likvidátorem mšic je slunéčko sedmitečné. Nevinná beruška totiž dokáže během života spořádat až 4000 tohoto nežádoucího hmyzu. Na zahradě jim stačí vytvořit úkryt, kde přečkají i zimní měsíce. Nejčastěji se jedná o nenápadný dřevěný domeček naplněný kůrou, jenž je ochrání před deštěm a větrem. Jeho ideální poloha je poblíž zdroje potravy, avšak dokáží si ji najít.
Mšicemi se živí také zelenavá zlatoočka, jenž kladou vajíčka přímo do jejich kolonií. I ty si můžete na zahradě udržet – jejich domeček by měl ale zase obsahovat seno.
Do třetice nám v boji může pomoci škvor. Kromě mšic byste v jeho jídelníčku našli i svilušky, vlnatky a další drobný hmyz.V tomto případě je však riziko, že se z pomocníků stanou nepřátelé – i když zmíněné druhy preferují živočišnou potravu, mnohdy se pustí i do rostlinek. Pak je vhodné je i s jejich příbytky odsunout.

 

Síla chemie proti mšicím

Chemické přípravky jsou agresivní a jejich úspěšnost je zaručena. Pokud se mšice přemnožily, jiné řešení ani není. Do této kategorie patří napříkladTalstar, Torant, Mospilan, Aztec a další.
Jestliže ale chcete experimentovat, ještě před nimi lze vyzkoušet insekticid na přírodní bázi (Neudosan, Biool...).

Mšice u pokojových rostlin

U pokojových rostlin s chemií opatrně – vždy přesně dodržujte dávkování, dostatečně větrejte a ochraňte děti a domácí mazlíčky. Do květináčů se také vkládají žluté lepivé destičky, jenž mšice přitahují a vy je tak odnášíte.
Zažité jsou i rozličné babské rady. Kupříkladu použití výluhu z tabáku, silný roztok levandulového oleje, nebo deci řepkového oleje v litru vody.

Zajímavostí je potom už ona zmiňovaná přítomnost mravenců. Ti si mšice mohou dokonce i chránit před slunéčky sedmitečnými a ostatními "požírači." Pokud se tak stane na ovocných stromech a keřících, pak je nutné odstranit napadené listí a větvičky a také ošetřit kůru.