Objevte vůně svojí zahrady

Prvotní význam pachů květů (může se jednat i o zápach pro přilákání much) byl upozornit na sebe. Většinou se o vůni, nikoliv zápach, i když i ten některé druhy hmyzu přiláka. A hmyz – opylovači květů – na ni opravdu reagují. Barvu mnohdy vnímá hmyz jinak a zřejmě též pach, který „odchytává“ jinými orgány, vnímá trochu odlišně.

Člověkem vyšlechtěné kultivary rostlin, které jsou plnokvěté, tedy že mají zmnoženy okvětní plátky, však moc potravy hmyzu neposkytnou. I když jej barvou a vůní přilákají, mají takovou hustou bariéru – okvětní lístky, že se hmyz k sladkému nektaru nedostane a není hmyzem opylen.

Vůně zahrady objevujte celoročně

Jestli je zahrada správně navržená, pohladí zde smysly člověka včetně čichu téměř celoročně. Na jaře voní nakvétající rostliny, cítit pak můžeme i omamnou vůni dřevin z čeledi olivovníkovitých (zlatice, šeříky, ptačí zoby atd.). Za zmínku stojí i letničky. Jejich životní cyklus a strategie (vyprodukovat co největší množství semen za jeden rok a uhynout) musejí obvykle přilákat velké množství opylovačů.

 Opylovači mohou být nejen brouci, motýly, mouchy, včely, čmeláci a jiný hmyz, ale například v tropických oblastech i netopýři a jiní savci. Z vůní se nám může pěkně zatočit hlava, a to tehdy, když květy voní velice sytě a těžce – takové květy si asi nedáme do vázy přímo vedle lůžka.

Od vůně ze zahrady po parfémy

První voňavky a parfémy byly vyrobené také tak, že esenciální oleje a jiné aromatické látky, z kterých vonné látky sestávají, byly jednoduchými postupy odchyceny. Postupně se tyto procesy zdokonalovaly.

Pro výrobu se používají postupy stejné jako při výrobě pálenky či léčiv: odpařování (destilace). V kosmetice se užívají nejčastěji rostlinné silice, ty se mistrně zkombinují (zkomponují), zředí alkoholem a parfém je hotov. Jak již bylo řečeno, většinu komponentů pro parfémy obsahují rostliny (taky vonné silice, jejichž součástí jsou organické sloučeniny – terpeny), rostliny obsahují i sloučeniny síry (česnek, cibule či brukev, hořčice) a aromatické látky. Vonné silice mají odlišný bod varu, a to 160–290 °C, který je daný vlastnostmi jejich molekul.

Destilaci znali už staří Arabové

Destilaci objevili staří Arabové (al Kohol – pálenka, al Chimie – chemie apod.). Látky obsažené v rostlinných buňkách zahřáli spolu s tekutinou, která se s ní nemísí (s vodou), páru z rostliny tím „vytáhli“. V druhé fázi ji zchladili, a tím ji uchovali.

Teplota vypouštěného kondenzátu zřídkakdy překročí 25–30 °C. Vyšší teplota obvykle způsobuje nežádoucí chemické změny. Poté následuje separace z vodního roztoku. Provádí se v takzvané florentinské nádobě, princip využívá rozdílných hustot. Následně se odfiltrují nečistoty.

Pro kombinaci a vytvoření parfému je nutno nejen nadání a vlohy, ale i píle a praxe. Už tedy víte, co vše se za vůněmi ze zahrady skrývá. Zkuste se na vůně při příští návštěvy zahrady zaměřit a objevovat jejich pestrost. A než se na zahradu vydáte, přečtěte si i některé z dalších článků:

• Provoňte svůj byt! Přinášíme tipy na příjemné jarní vůně
• Vůně do bytu dokáží ovlivnit mnohé. Který druh je nejlepší?
• Účinná a levná ochrana proti molům, to jsou vůně do skříně
• Nezaměnitelný pocit domova utváří i vůně do bytu
• Bazalka - vůně léta a chuť pohody
• Aroma difuzér provoní vaši domácnost
• Aromalampa jako perfektní dárek pro zklidnění a relaxaci