Kubistický a puristický vítr v brněnských ulicích: Marchova vila od Bohuslava Fuchse

V seriálu o brněnských vilách se dostáváme k méně a méně známým stavbám. Neznamená to však, že nejsou zajímavé. Třeba taková Marchova Vila, která patří mezi díla Bohuslava Fuchse. Třípatrový obytný dům s výrazným průčelím nepatří přímo mezi funkcionalistické stavby, čímž v ostatní zástavbě vyniká. Bohuslav Fuchs ji vyrvořik v duchu purismu a kubismu, čímž načrtl další linii brněnské architektury.

 

Muž pseudonymů

Z Babic nad Svitavou je to do Brna coby kamenem dohodil. Právě z obce s necelými dvanáctisty obyvateli pochází Jaroslav Marcha, muž několika jmen, který na sebe zanechal památku v každém z měst, kde žil. Část svého zajímavého spisovatelského života pobýval v Brně, část v Babicích a je spojen také s dalším moravským městem – Olomoucí.

Během svého života používal několik pseudonymů. Narodil se jako Dominik Nejezchleb a než se v roce 1905 dostal ke jménu Jaroslav Marcha, vystřídal jich několik. Byl aktivní v politickém životě a usedl do Revolučního národního shromáždění.
Jaroslav Marcha se jako spisovatelský samouk zaměřoval na venkov, který mu byl blízký. Rurální a rolnická tematika protíná mnohá díla: vesnické prostředí a přírodních motivy se zrcadlí napříč tvorbou.

Kubistická architektura a purismus

Na Marchově vile se ponejvíce projevily dva styly typické pro první polovinu 20. století: kubismus a purismus. V době, kdy převládal funkcionalismus, pracoval Bohuslav Fuchs s vizí těchto dvou směrů. Budování městských čtvrtí ale vyžadovalo víc, než jen fantazie.

Obytnou architekturu tvoří celek všech složek, které s bydlením souvisejí. Mění se současně se společností, s její touhou po pokroku a po změnách. Funkcionalismus se stal ve své době symbolem bohatství a výstavby vil zámožných občanů. Proto tvořil samostatné čtvrti, které se až postupem let staly součástí zástavby. V ní jsou dnes obdivované jako doklad historického vývoje. Tak, jak to v architektuře bylo vždy, bez ohledu na pokrok a trendy. Dnes tak můžeme obdivovat Marchovu vilu, který díky tomu vystupuje mezi ostatními vilami.

Marchova vila

Psal se rok 1923 a na rohu Lerchovy a Kampelíkovy ulive vyrostla nepřehlédnutelná vila. Patra, výrazný přední štít, balkon a nepřehlédnutelný vstup. Marchova třípodlažní vila vznikla v rámci realizace pro družstvo „Rodina" a pod jejím návrhem se skvěl podpis Bohuslava Fuchse.
Marchova vila patří mezi nejosobitější díla architekta Bohuslava Fuchse. Jeho cesta k charakteristickému projevu byla trnitá a ne zrovna přímá, ale právě Marchova vila se zařadila mezi to nejlepší.

Obytná architektura

V každé zeměpisné šířce a délce má bydlení jiné parametry. Odlišné podmínky a nároky uvářely bydlení v brněnských Stránicích v originální čtvrť, z níž se i dnes čerpá inspirace. Obytná architektura se liší napříč Evropou, propojují ji však totožné rysy: odvahou zkoušet netradiční tvary a nové prvky domů. To vše s ohledem na stávající výstavbu a krajinu. Citlivé začlenění do prostoru hraje prim, o čemž se přesvědčíte i v případě Fuchsovy vily. Nestrhává na sebe pozornost, přesto mezi ostatnémi vilami neunikne pozornému oku kolemjdoucího.

Organická architektura Jak si představíte organickou stavbu? Na první pokus se možná nevybaví nic, avšak vězte, že do této kategorie patří tolik diskutované environmentální domy, bloby, případně další stavby vytvořené s ohledem na okolí a s maximální snahou o nenásilné začlenění do krajiny. Odráží se v ní vývoj celé společnosti. Využívá ekologické stavební materiály. Funkce, prostor, spotřeba energií nebo účelnost musí být v naprosté symbióze.

Bohuslav Fuchs

Stavby Bohuslava Fuchse vítají každého návštěvníka Brna. Nezálěží na tom, jestli do moravské metropole přijíždíte autobusem nebo vlakem, první kroky jistě povedou kolem jeho díla: autobusového nádraží na Benešově ulici (naproti hotelu Grand) nebo směrem z vlakového nádraží kolem Nádražního poštovního úřadu.

Při cestě přes Zábrdovice nezůstanou bez povšimnutí Městské lázně. Dnes znovu ožívající areál dříve plnil roli městské chlouby, to už ale odvál čas. Podobně vyhlížející budova lážní poblíž Nových sadů není náhodná. Jejím autorem je taktéž Bohuslav Fuchs. Jeho rukopis nese hotel Avion a Sovan.
Při cestě do Bohunic nelze minout smutnou dominantu městské části – Ústřední hřbitov. Za korunami jehličnanů, s úctou k zesnulým, nenápadně vyhlíží Obřadní síň. Vyšší průčelí nelze v ostatní zástavbě přehlédnout.

Z dalších Fuchsových staveb je potřeba zmínit Mateřskou školu v Brně – Husovicích a Zemanou kavárnu na Kolišti.

Bohuslav Fuchs je autorem:

• Osmimetrového Hotelu Avion (nejvýznmější stavba), kde dokázal vytvořit kavárnu a 50 pokojů (patří do avantgardní české architektury)
• Svého rodinného domu na Hvězdárenské ulici č.2 v Brně Žabovřeskách, kde propojil verikální a horizontální prostor verikálně i horizontálně (stejně jako Adolf Loose)
• Masarykova studentského domova
• Německé obecné školy na ulici Jugoslávská
• Pavilonu města Brna na Výstavišti

 

Funkcionalismus v Brně: za jeho zrodem stojí právě Bohuslav Fuchs

Zdroj úvodní fotografie: Marchova vila (bam.brno.cz)