Luhačovická architektura jako lidová secese. Dušan Jurkovič ale neměl snadnou práci

Z jedné strany Bílé Karpaty, z druhé Beskydské kotáry. A mezi nimi malé lázeňské město s velkým jménem. Do pětitisícových Luhačovic ročně cestují zástupy návštěvníků za lázeňskými službami. - největší na Moravě. Charakter města dotváří jedinečná luhačovická architektura, pod níž najdete podpis Dušana Jurkoviče.

Tvořit v Luhačovicích nebylo snadné. Jurkovič nepatřil mezi vyvolené, a tak za jeho stavbami majdete úsilí, vytrvalost a precizní přípravu.

Uklidňující nálada lázeňského prostředí 

Architektura a lázeňství patří k sobě. Kolonády, altány , fontány, lázeňské domy a hotely odlišíte od městské zástavby na první pohled, protože na lázeňské prostředí pohlíží architekti trochu jinak. Lázeňská města musela být přitažlivá, aby lákala další a další hosty.

Luhačovická architektura v duchu lidové secese

Dušan Jurkovič a Luhačovice, to je spojení, které k sobě neodmyslitelně patří. Architekt ve svém rukopisu spojoval secesi s lidovou architekturou. Tomuto slohu se dostalo zajímavého označení jako „čičmanský folklorní sloh." Objevil se nejen v lázních, ale v tomto duchu se nesla třeba další Jurkovičova stavba – chata Libušín. Pohádkový nádech poznáte v Luhačovicích na několika stavbách.

• Nejznámější stavbou je Jurkovičův dům. Původní Janův dům dostal novou tvář v roce 1902, kdy se spojil s novou přístavbou a na obě stavby byla navíc vystavěna přístavba. Nějcennější budova lázeňského parku prošla v roce 2002 rekonstrukcí,díky které k vile přibyl bazén, sauna a restaurace.
• Vlastní prostředky musel Jurkovič vynaložit na rekonstrukci Kuchyňského domu. Pod názvem Chaloupka se dnes skrývá obytná vilka. Stojí poblíž Jurkovičova domu a její ozdobné prvky ladí s hlavní budovou. Dokonce existuje možnost využít ji pro ubytování a užít si tak Jurkovičovu stavbu na vlastní kůži.
• Jestřabí - dnes hotel, dříve prostorná vila.
• Při procházce po areálu nemůžete minouthudební pavilon. Altán měl původně využívat lázeňský orchestr, dnes už něj hudební produkce zní jen občas.
• Z mlýna vznikl Vodoléčebný ústav. Původní stavba byla jen upravena na současný vyšší a větší dům.
• Dnes už se nevyužívá budova Slunečních lázní, v ostatních částech ale můžete narazit na další vily jako třeba Vila Valaška, Vila Vlastimila, Slovácká búda, mlékárna nebo inhalační pavilon

Inspirace pro noty Leoše Janáčka

V luhačovickém vzduchu musí být něco zvláštního. Něco, co podněcuje tvořivost a dodává energii k vytváření historických děl. Své o tom ví Leoš Janáček, který si pobyty v Luhačovicích užíval v lázeňských domech a u přátel. Prostředí ho inspirovalo natolik, že se zdejší reálie odrazily v jeho operách. Pestrý lázeňský ruch tak přinesl nerozlučné propojení, které každoročně připomíná hudební festival. Do uší se vám tak bude vkrádat operní hudba, která dokresluje prolnutí přírody, architektury a léčivých pramenů. Všechno dohromady ladí náramně!

Rychlá letní sprcha nebo dlouhá horká masážní terapie prochladlého těla v zimě? Právě lázeňství obohatilo naše koupelny o sprchu, která odplaví svalové napěti ze stresu nebo sportovního výkonu.

Inspirace mohlo být ještě více, kdyby Jurkovič zrealizoval všechny své plánované projekty. Návrh na stavbu Slovenského domu byl už hotový, stejně jako pro letní divadelní arénu.

Propojit secesy a exotické motivy měla kavárna Adolfa Pálenky, ale zůstalo také jen u návrhu. Jurkovič se zapojil do soutěže o návrh, leč nezdařilo se.

Všechno nešlo po drátkách

Současnou podobu získaly Luhačovice až na přelomu 19. a 20. století. Do té doby byl vývoj nekoncepční a město se rozrůstalo bez dlouhodbových plánů. S Jurkovičem přišly dlouhodobější plány a v současnosti obdivované stavby byly zbudovány v rozmezí let 1902 – 1948. V těchto letech byl Dušan Jurkovič dvorním architektem města.
V lázeňském areálu vznikly na základě jeho návrhů netradiční stavby, třeba jako hudební pavilon a sluneční dům s japonizujícími prvky.

A přitom vedení města nebylo Jurkovičovým návrhům nakloněno. Ať už šlo o jeho osobnost nebo sloh, který vyznával, při posuzování návrhů se setkával se zaujatými postoji.

Nejproslulejší luhačovický pramen: Vincentka

V Luhačovicích vyvěrá několik léčivých pramenů, nejznámějším je pak ten, z nějž vyvěrá známá Vincentka.Charakteristicky slaná voda získala chuť díky zbytkovému mořskému původu. Její chuť proto není zrovna příjemná, pro blahodárné účinky ji ale ochutnávají všichni,kteří mají problémy s dýchacími cestami, hlasivkami, žaludkem, dvanácterníkem, játry nebo diabetem.
Kloktání, inhalaci či výplachy absolbují hosté v lázních a použít ji takto můžete i v domácích podmínkách.

Architekti na ostří nože

Na architektuře Luhařovic se podíleli ještě další autoři. Do tvorby moderní podoby lázeňského města se zapojil Rudolf Kříženecký a Karel Hugo Kepka. Mezi nimi proběhlo několik sporů, které většinou dopadly tak, jak si vrchnost přála – a právěJurkovič na tato rozhodnutí nejednou doplatil.

Regenerace a prevence v luhačovickém lázeňském areálu působí na všechny smysly. Stavby Dušana Jurkoviče se postarají o potěšení z estetického zážitku, lázeňské procedury potěší fyzicky a psychicky. Do lázní ale nemusíte jen se zdravotními problémy, procházka Luhačovicemi znamená naučný program třeba jen pro rodinný výlet.