Urbanismus - kvalitnější život v lepším prostředí

Moderní města se bez důkladného, pečlivého a hlavně odborného územního plánování neobejdou. Urbanismus se stal z okrajové vědy důležitou disciplínou – vesnice, města, satelitní městečka nebo jen sídliště je potřeba navrhnout jako funkční útvary s vyváženou strukturou. Zkrátka tak, aby lidem nic nechybělo a základní potřeby byly dostupné. Opomíjet se nesmí ani sociální vybavenost – zkrátka vše, co potřebujeme k životu.

 

Harmonické uspořádání území poznáme jednoduše – ani si jej nevšimneme. Vše je tak, jak má být, a nic nepřekáží. Není to však jen o našem pohodlí a komfortu, ohled je potřeba brát i na životní a sociální prostředí nebo kulturní dědictví.

Co je urbanismus?

Jedná se o disciplínu, která má za cíl navrhovat vyvážené celky pro život – města a vesnice. Jelikož s těmi stávajícími už nic moc nenadělá, je potřeba je vylepšit alespoň v rámci možností.

Za dva hlavní prvky jsou považovány města a vesnice, která se od sebe liší v mnoha ohledech. Zatímco na vesnici je typická nízkopodlažní zástavba s řídkou sítí ulic a jedním centrem, ve městech je zástavba mnohem hustší a koncentrovanější. Co dále odlišuje život na vesnicích a ve městech, to jsou povolání – zatímco v prvním případě převládá zaměstnání v zemědělství, ve druhém jsou to služby.

Osobnosti urbanismu

Základy položil v roce 1925 LeCorbusier, který volal po jednoduchosti – přímých ulicích a maximální zeleni všude kolem. Domy stavěl na pilířích, proto se plocha pod nimi dala dále využít, stejně tak se nebál zeleně na střeše. Přál si, aby z každého bytu byla zeleň na dosah.

Další významnou osobností je Brazilec Jaime Lerner. Nejdříve docílil čistého město díky třídění odpadu založeném na odměnách, později se pustil i do náročnějšího úkolu – regulace výstavby a udržení historického centra města. Stejně jako LeCorbusier bazíroval na veřejné zeleni.

Baťův Zlín

Nejzářivější ukázkou prvotřídního urbanismu v našich končinách je Zlín. Na svědomí jej má František Lydie Gahura, který byl jmenován městským architektem a z jeho dílny pochází například projekt městského centra. Významnou koncepcí byla regulace „obcí velkého Zlína," podle níž se stavělo dvě desetiletí.

 

Urbanistické trendy

Za město budoucnosti je považováno takové, které je dokonale vyvážené, co se týká dopravy, bydlení, práce, ale také zábavy a volného času. Jsou v něm zajištěny nejlepší životní podmínky pro obyvatele. Je potřeba najít rovnováhu mezi moderním životem a tradicí v podobě zachování historických památek a hodnot.

Společnost se neustále vyvíjí a s ní i její potřeby a požadavky. Urbanismus jakožto hlavní nástroj pro koordinaci rozvoje a růstu měst tak má nezastupitelnou roli. A zdá se, že její důležitost stále roste.