Správně instalovaný hromosvod ochrání majetek i zdraví

V souvislosti s četnějším výskytem bouřek v letním období se tématem odborných i laických diskuzí stává hromosvod a jeho funkce na domě. Pokud totiž není instalován správně, nebo není podrobován pravidelným kontrolám revizním technikem, může být nejen nefunkční, ale až nebezpečný. Vyplatí se proto vědět, jaká jsou pravidla pro instalaci hromosvodu. A to vám prozradí následující řádky.

O tom, že před bouřkou je třeba se náležitě chránit, jsme již psali v článku „Co dělat a jak se chovat při bouřce“. Nutným předpokladem bezpečí však tak jako tak zůstává kvalitní hromosvod s pevným upevněním, bez koroze a vyřešeným uzemněním.

Co může blesk napáchat za škody?

Asi všichni vědí o tom, že výboj může poškodit elektroinstalaci, spotřebiče a další elektronická zařízení, která se v budově nachází. A to přitom nemusí blesk uhodit přímo, škody může způsobit i na několik kilometrů daleko od zásahu. Dále je nebezpečný v tom, že může způsobit požár, protože výboj naráz zahřeje předměty, které mohou začít hořet. V neposlední řadě je nutné zmínit i to, že blesk, co pronikne zdmi, může navíc spustit i expandování zbytkové vlhkosti, co se v konstrukci nachází, a tím narušit celkovou statiku a jednotlivé součásti stavby, jako je střecha, komín, krovy apod.

Z čeho se hromosvod skládá?

Je tedy zcela zřejmé, že by nikdo neměl podceňovat rizika vznikající během bouřky a řádně se na ně připravit. Hromosvodná soustava je pomyslným základem v nabídce možností, které lze v tomto ohledu využít. Účel hromosvodu je jasný – vzniklý elektrický výboj svede do země, aby blesk neuhodil do stavby. Vše však musí být konstruováno dle norem, jinak by se mohlo stát, že neodborně instalovaný hromosvod napáchá ještě více škody, než kdyby na domě vůbec nebyl.

Základní normou při zřízení hromosvodu je ČSN EN 62 305-1-5.

Parametrem pro určení vhodného hromosvodu je mimo jiného i typ střešní krytiny a samozřejmě velikost budovy. O to, aby se výboj zachytil právě k hromosvodu, se starají tzv. jímače, ty by určitě měly být nad úrovní všech dalších prvků na střeše. Obecně se doporučuje, aby jímačů bylo více a nižších než jen několik vyšších. Čím více jich je, tím větší plocha střechy je zajištěna. K předání výboje dále směrem k zemi slouží svody, do nichž blesk přechází po zachycení na jímači. Ty se umisťují většinou na obvodový plášť, konkrétní počet udává norma (dle velikosti objektu). Dají se umístit pod omítku, nebo jen do mezery v ní. Poté výboj přechází do zemnící soustavy, která se postará o jeho zneutralizování v zemi. U starších domů jsou k vidění zemniče v podobě kulatých drátů, u novostaveb se volí spíše základové zemniče, co se instalují již při výkopových pracích - do základů.

Aby byla zajištěna funkčnost celé hromosvodné soustavy, je nutné ji pravidelně kontrolovat. Revizi zajišťují odborníci, zpravidla jednou za 3 až 5 let. Stav hromosvodu je pak zahrnut v revizní zprávě, která následně slouží jako doklad k další kontrole. Stav hromosvodu byste měli prověřovat i vy sami, a to důkladnou vizuální kontrolou, při které se zaměříte na to, zda nejsou nějaké spoje uvolněné, nebo zda součásti nevykazují známky koroze.