Mýty opředené slaměné domy: není se čeho obávat

Dalším trendem v ekologickém bydlení jsou slaměné domy. Výjimečným stavbám nechybí nic, co je v dnešní době požadováno: ekologický materiál, nízké náklady a příjemné klima pro život. Sláma byla našimi předky používána hlavně proto, že jiný stavební materiál k dispozici nebyl. Avšak její návrat není náhodný – moderní postupy a technologie v kombinaci s prověřeným materiálem jsou ideální kombinací.
 

Slaměné domy si nepředstavujte jako chýše, kde kolem oken trčí stébla. Moderní domy si v ničem nezadají s běžnými stavby, tím méně co se týče vzhledu. Ostatně všechny nízkoenergetické nebo pasivní domy musí dodržovat i nároky na typizované prvky. Slaměné domy v našich končinách prozatím příliš populární nejsou, za hranicemi ale důvěru získaly už dávno.

Slaměné domy v dobách minulých

Slaměné domy se objevovali v Africe už v paleolitu, střechy z tohoto materiálu se potom používaly dlouhá léta po celém světě. K lisování balíků, a tím pádem k jednodušší stavbě, se přistoupilo v 19. století. Stěny budov však nebyly nijak dle chráněny, což byl jejich zásadní problém. K omítání hlínou se přistoupilo až o něco později, avšak tento trend se udržel až do dnešních dní, protože zdi v moderních slaměných domech jsou nejčastěji pokryty hliněnými omítkami.

Možnosti stavby slaměných domů

Existuje několik způsobů, jak na sebe balíky slámy navršit. V prvním případě je na základy umístěna parozábrana a až na ni se začínají vršit balíky slámy – ty mohou mít konstrukci vytvořenou z nejpevnějších kusů a další se pak doplňují mezi ně. Druhou možností je stavba dřevěné konstrukce, jenž je pak také vyplněna balíky slámy.

Pro konstrukce se dále může využívat bambus, drátěné pletivo nebo betonářská výztuž. Pokud se pracuje s více materiály, jedná se o takzvané hybridní domy.

Povrch a úprava zdí:

• vápenná omítka 
• hliněná omítka 
• cement
• sádra

Ve vlhkých oblastech je nutné zabezpečit paropropustnost povrchu, což se obvykle řeší štukem na cementové bázi.

Nejčastější obavy a mýty u slaměných domů

Slaměné domy a hmyz

Častou pověrou bývá napadání materiálu škůdci – ovšem zcela zbytečně. Jakmile jsou zdi omítnuty, nemají se jak dostat dovnitř; navíc se jedná pouze o stébla, takže lákavá potrava to pro ně není. Větší hlodavci by se ani mezi pevně slisovanou slámou nemohli pohybovat. Pravda není ani to, že by byli do domů více lákání hlodavci.

Slaměné domy a vlhkost

Pro stavbu je potřeba použít suché balíky, ty mokré se musí vyřadit. Problém ale nastává jen v situaci, že stojí delší dobu ve vodě. Voda slámou nevzlíná, proto se hniloba týká jen míst, které jsou dlouhodobě vystaveny vodě. Životnost slaměných domů dosud ale není zjištěna – v USA jsou domy obývány pouze 130 let, v Evropě kolem 80 let a v našich končinách jsou první domy od let devadesátých. I ty nejstarší jsou bez závad.

 

Slaměné domy a hypotéka, pojištění nebo stavební povolení

S vyřízením hypotéky problém nebývá, vzhledem k ceně domu však ale často nebývá potřeba. Je potřeba ale počítat s tím, že odhadce určí cenu nemovitosti o něco nižší, než ve skutečnosti je. Ani s pojištěním by neměl být problém. Rozlišují se pouze zděné domy a dřevostavby, u kterých je pojištění asi o 30% dražší.
S pojištěním žádné složitosti nebývají.

Slaměné domy a rozvody elektřiny či kanalizace

Kabeláž je vhodné vést v silné vrstvě omítky, pro kanalizaci se vyřezává otvor v balících. Povrch kolem kanalizace je vhodné utěsnit hlínou.

Slaměné domy a požáry

Všechny testy dospěly ke stejnému výsledku – hořlavosti se obávat nemusíte. Neomítnuté se řadí do kategorie B2, což je normální hořlavost, omítnuté dokonce až F90. V balících navíc není dostatek kyslíku pro šíření.

Rozdíly oproti běžným domům jsou hlavně v šíři stěn, které jsou mnohem rozměrnější. Za velkou nevýhodu ale mohou někteří povařovat menší nosnost stěn, poličky však můžete zavěsit bez obav o zničení zdí.