Trend současnosti: zelená střecha

Zelená střecha rozhodně neznamená, že je povrch natřen na zeleno. Jedná se o střechu pokrytou zelení, ať už se jedná o celkové zatravnění nebo menší okrasnou zahrádku. Dříve se objevovaly hlavně v oblastech s chladným podnebím jako je Kanada nebo Skandinávie, oblíbené byly ale i v tropických zemích. Dnes se zelená střecha rozšiřuje spíše jako estetický prvek, avšak má celou řadu výhod, které nejsou zanedbatelné.



Zelené střechy jsou na konstrukci náročnější, během roku se ale odvděčí. V létě nepropouští teplo, v zimě naopak brání jeho úniku. Jen na životnosti se odborníci nemohou shodnout: jedni uvádí neomezenou, jiní maximálně 20 let. Záležet bude na kvalitě provedení.

Kde se vzaly zelené střechy

Předchůdci dnešních zelených střech byly tzv. islandské domy nebo Sod house objevující se v Kanadě a Spojených státech. Domky o malých rozměrech se budovaly ze dřeva nebo kamene a pro lepší vzhled a hlavně kvalitní izolační vlastnosti se nechaly obrůst zelení – včetně střechy. Na rozdíl od dnešní podoby byly domy zčásti zapuštěné do země a se zelenými fasádami tak působily jako součást krajiny.

Výhody zelené střechy u dnešních domů:

• jako ideální řešení se jeví pro domky ve městech: střechy se díky nim nepřehřívají, produkují kyslík, naopak pohlcují oxid uhličitý
• snižují teplotní rozdíl domu ve dne a v noci
• eliminují hluk, jsou účinnou tepelnou izolací
• snižují procento vlhkosti
• jsou nehořlavé
• vytváří životní prostor pro hmyz
• vysoce estetické, lze je přizpůsobit pěstování květin nebo doplnit o skalky apod.; na velkých střechách s dobrým přístupem tak může vzniknout místo pro relaxaci

Typy zelených střech

Extenzivní zelená střecha

Typická je nízkým travním porostem, který nevyžaduje přílišnou údržbu. Tráva, květiny, bonsaje nebo nízké keříky bez problémů přežívají období sucha a při deštích regenerují – postačuje jim tedy přirozený proces. Pro pěstování stačí nízká vrstva substrátu (3 – 6 cm), pro případ silného větru je ale třeba okraje zatížit. Větší rostliny pak ale vyžadují vyšší vrstvu – až 20 cm. Konstrukce střechy tak může mít nižší nosnost. 

Intenzivní střešní zeleň

Vyžaduje vysokou nosnost střechy, protože substrát se pokládá od 30 cm až do výšky jednoho metru. Znamená to tedy to, že zadržuje velké množství vody. Mělo by se počítat i s umělým zavlažováním, protože vetší rostliny, jenž se pro intenzivní zelené střechy používají, ji jednoduše vyžadují. Používají se na střechy, kde se počítá se zelení jako místem pro odpočinek a rozšiřuje se tím obytná zóna. Výška porostu pak může být i 2,5 metru.