Škodliviny v ovzduší a znečištění - jak jsme ohroženi?

Že se kvalita ovzduší zhoršuje dokazují stále další a další výzkumy. Přísné limity pro produkci znečištění situaci nezlepšují a mnohdy nestačí ani k tomu, aby situace stagnovala. Zejména v oblastech, kde je vysoká koncentrace průmyslu (a to nejen těžkého) se obyvatelům nedýchá zrovna nejlépe. Co vše se může ve vzduchu objevit a čím takové látky škodí našemu zdraví?

 

Stav ovzduší sledují denodenně především na severní Moravě, ve Slezsku a v severní části Čech - tedy tam, kde je vysoká koncentrace těžkého průmyslu. Zhoršená kvalita vzduchu a tedy možné zhoršení dýchání se ale stále častěji vyskytuje i ve větších městech, kde je rizikem neutěšená dopravní situace.

Znečištění ovzduší - co nás nejvíce ohrožuje

Koncem minulého století se za nejrizikovější látky považoval oxid siřičitý, oxidy dusíku a pozornost se věnovala i vysoké prašnosti. V 90. letech se tak přijala řada opatření, které měly na svědomí snížení těchto látek - sitace s imisemi se tak mírně zlepšila. Pozdější další rozvoj dopravy a průmysl znamenal opět nárůst nežádoucích hodnot. 

Na stav ovzduší má vliv ještě jeden nezanedbatelný faktor - topení nekvalitním palivem v domácnostech.

Škodliviny v ovzduší

Důlžitými pojmy jsou imise a emise, které se často pletou. Emisemi se rozumí vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ţivotního prostředí; imise znamenají znečištění ovzduší vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek.

• oxidy dusíku: oxidy dusíku vznikají spalovacími procesy v elektrárnách, hutích, teplárnách nebo automobilech. Dále mohou vzniknou i průmyslovou produkcí, v domácnostech pak v topeništích, při ohřevu vody nebo z plynových spotřebičů. Vliv na zdraví není jednoznačný, avšak kdo žije v prostředí s vyšší koncentrací, potýká se s respiračními nemocemi. Ohroženy jsou hlavně děti a senioři.
• oxid siřičitý: důvod kyselých dešťu byl palčivým problémem hlavně na přelomu 70. a 80. let, dnes je jedním z hlavních důvodů vzniku zimního smogu. Dráždí horní dýchací cesty, nepříjemný je pro děti s astmatem, kterým může snížit funkci plic a způsobuje zánety spojivek. Do ovzduší se dostává spalováním fosilních paliv.

• TZL - tuhé znečišťující látky: prach v ovzduší trápí asi všechna větší města, kromě obvyklých kritických lokalit s mnoha průmyslovými podniky, trápí například Hanou, oblast kolem Brna nebo Hradce Králové. Lehké částice se nesnadno usazují a ulehčit od nich může například déšť přes léto nebo sníh v zimě. Polétavý prach tvoří většinou sírany, amonné soli, uhlík, některé kovy, dusičnany, případně i těkavé organické látky nebo polyaromatické uhlovodíky.
• oxid uhelnatý: tolik známý výfukový plyn vzniká při nedokonalém spalování fosilních paliv, v metalurgii, koksárenství či při výrobě energie. Způsobuje bolest hlavy a závratě. Jak na jedince působí záleží na mnoha okolnostech - na délce jeho působení, na tělesné konstrukci člověka, na délce vystavení působení...
• přízemní ozon: další nežádoucí vedlejší produkt průmyslového věku. Narozdíl od zimní smogu se objevuje v létě. Při vystavení vyšší koncentraci se dostavuje bolest hlavy a nepříjemný pocit v očích. Naši předkové by současnou hodnotu v ovzduší cítili, my jsme se už však natolik přizpůsobili, že přízemní ozon čichem nedokážeme rozeznat.

V ovzduší se objevuje ještě řada dalších látek (amoniak, benzen, sulfan, metad a další), výše zmíněné jsou však ty nejčastější. V domácnostech je pak největším problémem uvolňování formaldehydu z nábytku, podlahových krytin, čistících přípravků nebo stavebního materiálu. Na organismu se neblaze projeví bolestmi hlavy, závratěmi, poškozením dýchacích cest či únavou. Proto nezapomínejte pravidelně a důkladně větrat, pomoci mohou ale třeba i pokojové rostliny.