Tajemství skladování česneku, další zeleniny a ovoce

Základem úspěchu skladování zeleniny (ale i ovoce) je utlumení jejich metabolismu. V tom se skrývá klíč k úspěchu. Zelenina je živá látka, která spotřebovává kyslík a zásobní látky a právě zpomalení procesu stojí za dlouhou výdrží jednotlivých druhů. Ne vždy platí, že ideálním prostorem pro uchování zeleniny je chlad, a už vůbec ne lednice.

 
 

Každý druh zeleniny a ovoce vyžaduje odlišné podmínky, které nelze v domácích podmínkách zajistit. Stačí se však řídit základními pravidly a přistoupit ke kompromisu, aby se všechny druhy uchovaly čerstvé co nejdéle.

Čerstvé suroviny a skladování

Některé druhy zeleniny se dají skladovat i půl roku a déle. Jedná se samozřejmě o ty nejodolnější druhy kořenové zeleniny, díky nimž si i v zimních měsících můžete dopřávat čerstvé zeleninové polévky.

Úroda se sklízí nejpozději v říjnu, první mrazy pak přežije jen několik druhů zeleniny. Od té doby je třeba přebytky pečlivě uskladňovat, abychom si jich mohli užívat co nejdéle.

• Jak uskladnit kořenovou zeleninu: zeleninu je třeba očistit, vybrat jen zcela zdravé plody, odstranit zelené části, aby nezahnívaly. Nejčastěji se ukládá na písek, který drží vlhkost, použít se může ale i rašelina, hobliny, piliny či perlit.

TEPLOTY PRO SKLADOVÁNÍ ZELENINY

0 - 4°C	4-8°C	nad 10°C
mrkev, celer, petržel, červená řepa, zelí, kapusta, kukuřice, rebarbora, křen, houby, klíčky, květák, brokolice, čínské zelí, salát, čekanka, cibule, česnek, pórek, špenát, chřest, hrášek,	fazolky, paprika, brambory	rajčata, okurka, lilek, cuketa,  tykve, dýně,  chili papričky zázvor, batáty

• Jak uskladnit brambory: v suchém a vzdušném prostředí, ve tmě a v chladu.
• Jak skladovat česnek: hlavním problémem je jeho náchylnost k plesnivění a hnilobě, proto patří zásadně do suchého prostředí. Maximální teplota by neměla překročit hranici 15°C, vhodné je však chladné prostředí sklepů nebo stodol, kde se navíc občas objeví i průvan.

Co ovlivňuje skladovatelnost: - druh a odrůda - celistvost, neporušenost, kondice - stupeň zralosti nebo vývoje - mechanické vlastnosti (pevnost, plasticita, porozita) - posklizňová manipulace - skladovací podmínky (teplota, vlhkost, tma)

• Jak uskladnit ovoce: u ovoce záleží na druhu, každá je totiž specifický. Například jablka stačí uložit v přepravce do chladu (kolem 5°C - pozor však na přemrznutí, které zůsobuje evratné změny a poškození) a vlhka a dávat pozor na to, aby nebyla příliš potlučená a nehnila. Příliš vysoká vlhkost se dá snížit například kbelíkem s páleným vápnem.
  Citrusy nijak neošetřujte, pak vydrží déle. Stačí jim pokojová teplota, avšak nevyplácí se dělat větší zásoby. Ostatně tak je tomu u většiny druhů ovoce, které přicestovalo z teplého klimatu (týká se to i banánů).
  Menší ovoce jako jahody či borůvky se dají skladovat pouze krátkodobě.

Důležitý je poznatek, že zelenina musí být při uskladnění oddělena od ovoce!

Pro ty druhy ovoce a zeleniny, které není možno na delší dobu uskladnit, existuje náhradní řešení v podobě hlubokého zmražení. Není to sice to pravé a plody tak ztratí některé ze svých ceněných vlastností, jedině tak ale budou k dispozici vždy, když bude potřeba. A pozor – zamrazit se dají i bylinky!