Doškové střechy zažívají znovuzrození. Jsou odolné a ekologické

V souvislosti s doškovou střechou si pravděpodobně vybavíte starou tradiční českou budovu, které znáte ze skanzenů nebo historických památkových zón. Došková střecha ale zažívá znovuzrození a využívá se nejen při rekonstrukcích historických staveb a chalup, ale i při realizaci novostaveb. Využívají se především moderní rákosové došky, které mají dobré izolační vlastnosti a jsou ekologické.

Doškové střechy – v zahraničí známé, u nás teprve ožívají

Pokud si uděláte výlet českou krajinou, brzy zjistíte, že tradičních starých staveb s doškovou střechou existuje ještě hodně. Obvykle se nachází na starých chalupách nebo ve skanzenech či památkových zónách měst a obcí. Spoustu let ale byly došky na okraji zájmu, považovaly se za nepříliš kvalitní a netrvanlivý materiál, který byl technologicky překonán.

Ovšem se stále větším důrazem na ekologičnost a používání přírodních materiálů se doškové střechy opět stávají středem pozornosti. U nás se o moderních doškách, které se používají pro novostavby, mluví teprve několik let. V některých evropských zemích se ale rákosové doškové střechy staví úspěšně řadu let a mají velkou oblibu. Najdete je na mnoha střechách v Nizozemsku, Dánsku či Německu. Podle statistik je v těchto zemích každá třetí střecha postavena právě z rákosu.

Slaměné došky na historické domy, rákosové na novostavby

Doškové střechy se vyrábí ze slámy a z rákosu. Tradiční slaměné doškové střechy, které můžete vidět na starých vesnických budovách, se dnes už téměř nestaví. Výroba doškové střechy ze žitné slámy je náročná jak technologicky, tak časově. Doškovou střechu ze slámy budete mít třeba až za rok. Budete muset pravděpodobně počkat, než žitná sláma vyroste a nechá se vysušit. Obilí se musí sklízet ručně a pak se musí vymlátit, aby v klasech nebyla žádná zrna. Z toho důvodu se slaměné došky používají především u historických budov, kde se klade důraz na zachování postupů výstavby i použitých materiálů.

Moderní doškové střechy se vyrábí z rákosu. Rákos roste rychle v bažinách, vytváří souvislé porosty a během zimního období se sklízí. Po sklizní se rákosové snopy staví do kuželů a suší se. Po vysušení se rákos rozděluje podle kvality a síly stonků, na došky se používají ty nejtenčí a nejkratší. Díky svým vlastnostem, životnosti a dostupnosti se u novostaveb používají právě doškové střechy z rákosu. 

Došková střecha má skvělé izolační vlastnosti a vydrží desítky let

Možná vám vrtá hlavou, proč byste měli vůbec uvažovat nad stavbou střechy z došek, když jsou na trhu k dispozici různé moderní střešní krytiny z odolnějších materiálů. Jedním z důvodů je bezpochyby ekologičnost. Používání přírodních materiálů je v moderním stavebnictví stále oblíbenější. Spojení s přírodou a minimalizování ekologické stopy je stále významnějším kritériem výběru materiálu. Doškové střechy ale mají mnohem více předností. Mezi hlavní výhody patří:

• Dlouhodobá životnost. Kvalitně vyrobená střecha z došek vydrží minimálně 30 let.

• Ve srovnání s jinými krytinami je došková střecha prodyšná a vzdušná.

• Rákos je skvělý tepelný izolant. Doškové střechy splňují standardy a nevyžadují dodatečnou izolaci.

• Snadno se spojují s moderními střešními prvky, např. hromosvody nebo střešními okny.

• Díky moderním úpravám jsou doškové střechy odolné vůči silnému větru i ohni.

Moderní rákosové doškové střechy zajímavě vypadají a díky svým vlastnostem se stanou neotřelou střešní krytinou vašeho domu. Díky ruční výrobě a technologické náročnosti ale počítejte s vyššími pořizovacími náklady. Běžně bývá střecha z rákosových došek i pětkrát dražší než střecha z betonových tašek.