Větrné elektrárny a mýty s nimi spojené. Je opravdu nutné bát se?

Větrné elektrárny mají spoustu odpůrců, zastánců už méně. Přitom je tento zdroj energie k přírodě velmi šetrný. Jen poutá pozornost, což je také jeden v argumentů, proč je v české krajině nestavět. Další důvod, proč mají tolik nepřátel, je hlučnost. Nakolik jsou tato zdůvodnění pravdivá a opodstatněná, v čem jsou jejich klady a zápory, si nyní přiblížíme.

 

Jakmile začal člověk tvořit, síla větru našla využití velmi brzy. Mohla se díky němu pumpovat voda do zavlažovacích systémů, zřizovaly se větrné mlýny, neobešly by se bez něj mořeplavci a v Anglii jej ještě později využívali dokonce jako pohon motorů. Proč se tedy bránit něčemu, co je vyzkoušené, prověřené a účinné?

Vítr – obnovitelný zdroj

Větrné elektrárny využívají pohybovou energii větru k tomu, aby vyrobily energii elektrickou. Tradice větrných mlýnů je v České republice velká, stačí jen zaměřit se na významné objekty nebo památky tohoto typu. Dává to tedy tušit, že zde lze stavět větrné elektrárny, které budou mít dostatek větru, a není tedy potřeba pobřeží moře a ostrovů, jako v jiných zemích.

Vhodné podmínky:

• nadmořská výška 600 m, se současnou technikou však není bezvýhradní nutností
• ideální jsou oblasti s dostatečnými větry alespoň po 80% roku
• rychlost větru ovlivňuje zástavba nebo členitost, hodí se proto „holé" prostory

V České republice není možno využít až 70% vhodných ploch, protože jsou součástí chráněných území.

Větrné elektrárny – diskutované otázky

Hluk

Nejčastějším argumentem pro odmítnutí větrných elektráren, je jejich hlučnost. Pravda – logicky musí nějaký zvuk vydávat, avšak obavy vznikly hlavně při výstavbě prvních elektráren v 90. letech. Současné už tolik hlučné nejsou, byť hučí – ve vzdálenosti půl kilometru hluk nepřesáhne 40 dB, což odpovídá šepotu.

Ohrožení živočichů

Volně žijící živočichové to v našich krajích mají už tak poměrně těžké a přes veškerou snahu jim to stejně moc neulehčujeme. Životní prostor se jim zmenšuje a větrné elektrárny jsou dalším zásahem do jejich přirozeného prostředí. Přesto nemají na svědomí žádná dramatická čísla smrtelných nehod – po kolizi s větrnou elektrárnou umírá v průměru jeden pták z deseti tisíc. Výzkumy nepotvrdily ani obavy o stěhování divoké zvěře z okolí turbín.

 

Příjem signálu

Žijeme v zajetí signálu a vysílacích vln. Internet, televize, rádio, telefonní signál... A někdo by byl třeba i rád, kdyby byl vlivem větrné elektrárny pár hodin denně bez signálu. Ale to nehrozí. Vzájemný vliv neexistuje, a tak signál bude na telefonu stále.

Stíny

Slunce nízko nad obzorem, ať už ráno nebo večer, je romantikou, kterou by však mohla narušit rotující vrtule. Světlo-stín-světlo-stín...to by se nelíbilo asi nikomu. Konstruktéři ale na tento vliv myslí už při budování a snaží se, aby lidská obydlí byla zasažena co nejméně.

I když by se to nemuselo zdát, větrné elektrárny mají pozitivní vliv na turisticky ruch. Možná se vám vybaví romantické scenérie pobřeží Dánských ostrovů, kde jsou běžnou součástí a nepozastaví se nad nimi ani turista, ani domorodec. V České republice se větrné elektrárny nachází např. v Jindřichovicích pod Smrkem (Liberecko) nebo u Pavlova (Jihlavsko), kde jsou také turistickým cílem.

To vše jsou ale jen teoretické poznatky, které by mohly sloužit k budování pozitivního dojmu. Jaké zkušenosti z praxe máte vy?